Dominik Rusinko: ECB bude dál zvyšovat úroky, navzdory recesi

Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.

Evropská centrální banka se na čtvrtečním zasedání rozhodla pokračovat v normalizaci měnové politiky a v souladu s očekáváním trhu zvýšila depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 0,75 procenta. To je z hlediska velikosti největší jednorázový nárůst úrokových sazeb od vzniku eurozóny. ECB se zároveň díky takto razantní reakci přiblížila dolní hranici pásma tzv. neutrální sazby (odhadované mezi jedním až dvěma procenty), nad kterou by měla měnová politika začít působit restriktivně.

Rozhodnutí Rady guvernérů potvrdilo jestřábí komentáře posledních týdnů, které akcentovaly sílící inflační tlaky (v srpnu dosáhla meziroční inflace v eurozóně 9,1 procenta) a riziko ztráty kredibility. Dle šéfky ECB Christine Lagardeové bylo navíc rozhodnutí o sazbách přijato jednohlasně, což implikuje zřetelný posun Rady guvernérů jestřábím směrem v obavách o inflační vývoj.

ECB razantně zasahuje proti inflaci. Základní úrok zvýšila na 1,25 procenta

Money

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně.

vku

Přečíst článek

Inflace je problém

To, že inflace zůstane vážným problémem i v příštích měsících koneckonců potvrzuje i nová prognóza – výhled na inflaci v tomto roce se zvýšil z 6,8 procenta na 8,1 procenta, v roce 2023 z 3,5 procenta na 5,5 procenta. Centrální banka však zřejmě bude ve svém rozhodování netypicky spíše vzad hledící, tj. bude akcentovat poslední inflační čísla spíše než vlastní inflační prognózu, která v posledních čtvrtletích růst spotřebitelských cen výrazně podstřelovala.

Podobně významně pak ECB přepsala i výhled na hospodářský růst. Po oživení ekonomiky eurozóny v prvním pololetí 2022 očekává centrální banka její stagnaci později během letošního roku a v prvním čtvrtletí 2023. Ke zvláště citelné revizi směrem dolů došlo ve výhledu na rok 2023, kdy má ekonomika eurozóny růst tempem 0,9 procenta (vs. předchozí odhad 2,1 procenta).

Globální inflace začíná brzdit. Problém zůstane v Evropě

Money

Máme to nejhorší za sebou? Klíčové ukazatele globální inflace začínají vykazovat zlepšení. Růst cen pozvolna brzdí v USA, Japonsku, Evropské unii či Velké Británii, naznačuje agentura Bloomberg. Zatímco ceny jídla, zboží i přepravy nejspíš již výrazněji neporostou, zejména energie v Evropě budou nadále dělat světu problémy, dodává Bloomberg.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Z pohledu nastavení úrokových sazeb by však ani takto významné zpomalení aktivity nemělo ECB donutit přerušit nebo dokonce zvrátit cyklus utahování měnové politiky. Z vyjádření některých členů Rady guvernérů v čele s prominentní Isabel Schnabelovou je navíc zjevné, že ani pád ekonomiky eurozóny do recese nemusí být důvodem k zastavení normalizace měnové politiky.

ECB čeká historické rozhodnutí. Jak moc zvýší sazby?

Money

0,5, nebo 0,75 procentního bodu? Čtvrt procentního bodu dělí dva klíčové scénáře Evropské centrální banky, která již za pár dní bude rozhodovat o zvýšení úrokových sazeb pro eurozónu. Že sazby porostou, je téměř jisté. Inflace v zemích platících eurech vystoupala na další rekord.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Jinými slovy, podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci potvrdila odhlodání centrální banky dostat inflaci pod kontrolu, a přestože budou měnově-politická rozhodnutí nadále závislá na příchozích datech, oproti očekávání zaznělo i forward guidance.

Vyfukování bilance ECB není na stole, zatím

Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. To je v souladu s naším očekáváním pokračujícího utahování měnové politiky, přičemž vrcholu by mohla depozitní sazba dosáhnout na úrovni 2,5 procenta v první polovině 2023.

V neposlední řadě v rámci Rady guvernérů zatím nezačala debata o kvantitativním utahování (QT). Ta bude na stole nejdříve v posledním čtvrtletí tohoto roku, přičemž v první fázi půjde o to, jak naložit s programy APP a PEPP, u kterých zatím dochází k reinvestování jistiny ze splatných cenných papírů. Narozdíl od Fedu, jenž od září prodává každý měsíc aktiva v hodnotě 95 miliardy dolarů, si však ECB může jen těžko dovolit podobně agresivní redukci velikost bilance s ohledem na riziko destabilizace dluhopisových trhů, zejména států jižního křídla eurozóny.

Autor je analytik ČSOB

Šéf Fedu Powell: Historie hovoří proti zbrklému rozvolnění měnové politiky

Politika

V napjatě očekávané řeči na zasedání amerických centrálních bankéřů v Jackson Hole šéf Fedu Jerome Powell potvrdil spekulace, že americká centrální banka bude nadále utahovat měnovou politiku. „Centrální banky na sebe musí vzít zodpovědnost, že vrátí měnovou stabilitu,“ uvedl Powell. Akcie na Powellovu jestřábí rétoriku reagovaly mírným poklesem.

Stanislav Šulc

Přečíst článek