Český státní dluh nabobtnal na rekordních 2,895 bilionu korun

Český státní dluh se loni zvýšil na rekordních 2,895 bilionu korun. Výši dluhu potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275 033 korun. Státní dluh se meziročně zvýšil o 429 miliard korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2021 se zvýšila o 2,5 procentního bodu.

Za nárůstem státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 360,4 miliardy korun. Stát si také půjčil peníze na poskytnutí úvěru polostátní energetické společnosti ČEZ, která se potýkala s nečekaným nárůstem záloh na energetických burzách.

Lukáš Kovanda: Aplaus pro korunu. Vůči euru posílila víc než švýcarský frank

Trhy

Česká koruna od začátku ruské invaze na Ukrajinu posílila vůči euru více než švýcarský frank, který je v čase krizí považován za „bezpečný přístav“. Dnes je euro poprvé od srpna 2008 za méně než 23,50 koruny.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 7,5 miliardy korun na 49,7 miliardy. Do vyšších výdajů se promítl rostoucí objem státního dluhu a současně i růst základní úrokové sazby České národní banky v první polovině loňského roku.

Lukáš Kovanda: Jak reformovat důchody? Dát do systému více peněz a ne stále jen „bičovat“ občany

Názory

Zásadním cílem opatření v oblasti penzí by mělo být dostat do důchodového systému více peněz. Pokud to nemá být na dluh nebo z vyšších daní, nezbývá jiná možnost, než že si lidé budou sami na stáří spořit více, eventuálně začnou s takovým spořením dříve. Takže cokoli je k něčemu takovému pobídne, stojí za zvážení, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Hrubá emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním i sekundárním trhu loni dosáhla 431,3 miliardy korun při průměrném výnosu 4,83 procenta. Na primárním trhu stát prodává nově vydané dluhopisy, na sekundárním se obchoduje s již vydanými. Výnos státních dluhopisů vzrostl z předloňských 1,61 procenta zejména kvůli vyšším úrokovým sazbám centrální banky.

David Ondráčka: Odbrzdí Fiala reformy?

Názory

Žádné volby teď nejsou na obzoru, vláda má pohodlnou většinu ve sněmovně i Senátu a žádná koaliční strana z ní teď odcházet nechce (ani Piráti). Opozice je oslabená, bez nápadů a představivosti. ANO se potřebuje po prohraných prezidentských volbách konsolidovat a Okamura a Schillerová se vyblbnou při obstrukcích ve sněmovně (to bude velké mediální divadlo). Teď je nejvyšší čas, aby to vláda Petra Fialy pořádně odbrzdila a začala konečně dělat reálné strukturální změny, které posílí odolnost země a modernizuje řadu oblastí. Kdy už jindy bude taková příležitost? Vlak naší zemi dost ujíždí, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.

David Ondráčka

Přečíst článek

Průměrná doba splatnosti loni vydaných dluhopisů byla 7,7 roku. Vzhledem k tomu, že nově prodané dluhopisy mají průměrně kratší splatnost než dříve emitované, se snížila průměrná doba splatnosti státního dluhu na 6,2 roku z předloňských 6,4 roku. Doba splatnosti dluhu se tak pohybovala pod cílem ministerstva financí, který byl 6,5 roku.

Čisté příjmy státu z operací na peněžním trhu dosáhly 22,1 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 19,7 miliardy korun. K výsledku přispěly vyšší úrokové sazby.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.