Češi nemají na vlastní bydlení a úspory pálí na běžném účtu

Třetina Čechů v poslední době zrušila plány na pořízení vlastního bydlení kvůli zdražování energií, hypoték a nemovitostí. Současně ale 29 procent lidí si chce do pěti let vlastní byt či dům koupit. Touha Čechů po vlastním bydlení je u nás totiž extrémně zakořeněná a jen tak se nezmění. Češi navíc berou investici do nemovitostí jako výhodnou a jiným investicím moc nerozumí, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Broker Consulting.

Češi mají podle průzkumu opravdu rádi nemovitosti a rádi je i vlastní. Má to ale podle expertů trochu háček – vlastní výstavbu podporujeme, cizí rádi odmítáme a blokujeme. „Zapomínáme často na to, že jako Češi máme rádi to místo, kde bydlíme. Jakmile máme svůj dům postavený, najednou obrátíme. Nechceme, aby se u našeho domu, či za našimi humny, stavělo,“ poznamenal na panelové diskusi Broker Consulting generální ředitel Allianz pojišťovny Dušan Quis. A to je také podle něj i hlavním důvodem, proč se za posledních dvacet let v Česku tak málo staví, což se promítá i do debaty o stavebním zákonu. 

Svůj díl má na tom podle hlavního ekonoma České spořitelny Michala Skořepy také fakt, že hlavní slovo mají úředníci, kteří bydlí přímo ve vesnici, o níž se rozhoduje, zda se tam bude stavět. „Takový úředník to pak vnímá pod vlivem místních lidí a všechna povolení se táhnou roky. Možná, kdyby seděl dál, mohlo by to být pro danou oblast lepší, protože by měl větší nadhled a více by zohledňoval i blaho celého regionu,“ konstatoval Skořepa.

Třetina Čechů stále chce kupovat nemovitost

Po vlastním bytě či domě ale stále touží naprostá většina Čechů. Z toho 72 procent dává přednost vlastnímu domu a 20 procent bytu v osobním vlastnictví nebo v družstvu. Potvrdil to již zmiňovaný reprezentativní výzkum agentury Ipsos, která se letos v lednu dotazovala 1010 respondentů starších 18 let. Z tohoto šetření dále vyplynulo, že o koupi bytu uvažuje v Česku minimálně 29 procent lidí, nejčastěji pak těch, kteří jsou ve věku do 34 let, jsou svobodní s vysokoškolským vzděláním a jejich čistý měsíční příjem přesahuje 60 tisíc korun. 

Sazba hypoték v březnu klesla nejvíce za dva roky

Money

Průměrná sazba hypoték na počátku března klesla na 6,27 procenta z únorových 6,37 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti. Podle odborníků je snížení sazeb důsledkem konkurenčního boje mezi bankami.

ČTK

Přečíst článek

Trh s hypotékami asi zamrzne ještě více

Silnou touhu po vlastnickém bydlení ale provází podle průzkumu nyní paradox. Zhruba dvě třetiny Čechů, kteří plánují koupi nemovitosti, se domnívají, že jsou pro ně hypotéky teď nedostupné. Průměrná sazba hypoték byla podle březnového Hypoindexu na úrovni 6,27 procenta. A to je výše, která už část žadatelů odrazuje a část na ni nedosáhne kvůli nedostatečné bonitě. Zhruba 45 procent dotázaných však očekává ještě další zdražování sazeb, což je podle Skořepy docela překvapivé. 

„Pokud většina lidí očekává, že sazby hypoték ještě porostou, tak vyhlídka na nejbližší kvartály je ještě o něco smutnější, než jsem očekával,“ podotkl Skořepa. „Jednak jsou tady podle výsledků lidé, kteří si vzali hypotéky už před nějakou dobou a nyní je nemusí ještě řešit. A pak jsou tady ti, kteří sice o hypotéce uvažují, ale neustále doufají v pokles úrokových sazeb. Přitom se však podle průzkumu bojí jejich dalšího růstu. Obávám se tak, že to tady ještě více zamrzne,“ dodal. Experti a developeři se ale naopak častěji vyjadřují, že by sazby hypoték už mohly v druhé půlce roku začít klesat. 

Na vývoji sazeb není shoda 

Podle hlavního ekonoma Generali CEE Holding a bývalého guvernéra ČNB Miroslava Singera jsou více než úroky hlavním důvodem zamrznutého trhu obezřetnostní limity. „Lidi jsou ochotni si půjčovat na hypotéky i za současné úroky, skutečná brzda jsou ale limity příjmů a splátky vůči příjmům,“ zdůraznil Singer.

„Ještě na podzim jsem podporoval další růst základní úrokové sazby. Vzhledem k nečekanému posilování koruny ale v současnosti myslím, že sedm procent představuje dostatečně přísnou měnovou politiku. A pokud ji bude třeba přitvrdit, bude se to ukazovat spíše až za polovinou letošního roku než teď,“ dodal Singer v debatě o zvyšování sazeb. Oponentem v diskusi mu byl Mojmír Hampl, který rovněž v minulosti zasedal v bankovní radě ČNB. Ten by naopak další zpřísňování měnové politiky, a tedy i růst základní úrokové sazby, která je od loňského června na úrovni sedmi procent, uvítal. 

Nemovitostní fondy skoupily tisíce nájemních bytů. A nájemní byznys láká i velké realitní hráče či katolickou církev

Reality

Tisíce nájemních bytů v Praze by mohly být ve vlastnictví nemovitostních fondů. Nájmy jsou vzhledem k poklesu prodejů bytů do vlastnictví na vzestupu a z aktuálního vydání studie českého realitního trhu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) a z dnešního diskusního setkání v Praze vyplynulo, že zájem investorů o nákupy projektů po loňském útlumu začíná stoupat.

ČTK

Přečíst článek

Negativní zkušenost s vlastnictvím by asi změnila i Čechy

Většina lidí nyní očekává, že ceny nemovitostí letos ještě dále porostou. Pětina respondentů v průzkumu uvedla, že očekává výrazné zvýšení především cen novostaveb, u starších bytů čeká zvýšení čtvrtina a očekává se, že porostou i nájmy. Ve výrazný posun Čechů k nájemnímu bydlení místo vlastnického ale zatím nevěří nikdo z diskutujících.

„Drtivá většina v Česku žijící populace vyrostla v prostředí, kde rodiče vlastnili byty a domy, případně v minulosti měli takzvaný dekret na byt,“ uvedl Quis. Podle něj je proto velmi těžké tento přístup v Česku změnit. To by podle Mojmíra Hampla mohla změnit jedině negativní zkušenost s vlastnictvím, kterou ale Češi nikdy dosud nezažili, na rozdíl od Skandinávie či Japonska. 

Volné peníze Češi zatím investovat neumí

Investování do nemovitostí považují Češi za výhodné i v současné době. Z průzkumu ovšem vyplynulo, že v jiných typech investování se moc neorientují. Až třetina těch, co svůj nákup nemovitosti odložili, nevyužité peníze nejčastěji uložili na spořicí účet a pětina je dokonce nechává ležet jen na běžném účtu. Skořepa to pokládá za projev finanční negramotnosti a Češi by se měli odnaučit držet spousty aktiv na běžných účtech. Je tak podle Skořepy bezpodmínečně nutné lidi neustále o osobních financích a investování vzdělávat.