Zajímá nás
Šéf Hospodářské komory Dlouhý: Podzim bude kritický, inflace potrápí i střední třídu
O Vladimíru Dlouhém, prvním porevolučním ministrovi hospodářství a současném prezidentovi Hospodářské komory, se na jaře mluvilo jako o jednom z favoritů na post budoucího guvernéra ČNB. I on sám připouští, že tato varianta byla ve hře. Vítězem se však stal Aleš Michl. Dlouhý kvůli volbě nového guvernéra opustil poradní sbor prezidenta Miloše Zemana. A strhl tím lavinu, kdy i další členové tohoto orgánu odešli. Pro newstream.cz nyní vysvětluje pozadí celého dění.
Proč nekandidujete na prezidenta? Nebo, jinak řečeno, proč jste ještě neoznámil kandidaturu?
Jediné, co k tomu řeknu, je, že to sleduji. Víte, že se o mě spekulovalo jako o guvernérovi České národní banky. Nakonec se pan prezident rozhodl pro někoho jiného. V té době jsem volbu prezidenta přestal sledovat. Teď to sice sleduji, ale myslím, že doba bude chtít někoho jiného, mladšího.
Máte o post prezidenta zájem?
Nechám to na představivosti vás, novinářů a vašich čtenářů.
Jak to bylo s variantou, že se stanete guvernérem České národní banky? Jednal jste o tom s panem prezidentem?
V podstatě to nebylo žádné jednání. Důvod, proč jsem odstoupil z jeho poradenského týmu, nebyl ten, že si pan prezident nevybral zrovna mě. Spíš to bylo kvůli tomu, koho si vybral, a také způsobu, jakým výběr guvernéra probíhal.
O tom, že Hrad přemýšlí o mé osobě jako možném guvernérovi, jsem se dozvěděl z médií, už to je přece zvláštní. Konkrétně devátého ledna se tomu dost dlouho věnoval Václav Moravec ve svém pořadu. Já jsem v té chvíli byl v autě, jel jsem na hory. Po návratu z dovolené jsem jako člen poradního týmu pana prezidenta požádal, jestli bychom se kvůli tomu mohli setkat. Bylo mi sděleno, že to není možné. Ze zdravotních důvodů, tomu jsem samozřejmě rozuměl.
Až na konci března při prvním obnoveném jednání Expertního týmu jsem s panem prezidentem mluvil, a on mi potvrdil, že mě považuje za kandidáta. Nic víc. Žádná další jednání neprobíhala. Nelíbilo se mi, že jsem se to dozvěděl až ze sdělovacích prostředků. A kdyby pan prezident vybral jiného kandidáta na guvernéra, asi bych demisi z jeho poradního týmu nedával.
Aleš Michl si mohl na post guvernéra ČNB ještě počkat. Máme tady zasloužilejší ekonomy
Takže jste z poradního týmu prezidenta vystoupil kvůli jmenování Aleše Michla guvernérem ČNB?
Spíše kvůli způsobu, jakým to proběhlo. Není to nic proti novému guvernérovi. Budova centrální banky se kvůli němu jistě nezřítí, bude záležet na celé bankovní radě a všichni si přejeme, aby ČNB zvládla inflaci. Takže jak jemu, tak dalším nově jmenovaným přeji úspěch. Nicméně, Česká republika disponuje daleko větším počtem lidí, kteří mají větší mezinárodní postavení a určitou senioritu, kterou funkce guvernéra právě teď bude vyžadovat, a kteří mohli být na ten post vybráni. A vůbec jsem to nemusel být já.
Miloš Zeman se v krátkém projevu pustil do hodnocení působení Jiřího Rusnoka a dalších členů ČNB v boji s inflací. Končící bankéři si od prezidenta republiky příliš dobré vysvědčení neodnesli. Také proto dva z nich končí, ačkoli nemuseli. 
Stanislav Šulc: Zemanovo definitivní sbohem Jiřímu Rusnokovi
Názory
Jak se podle vás jmenování Aleše Michla odehrálo?
Na to nebudu odpovídat, protože to nevím.
Z vašich slov vyplývá, že jste měl o pozici guvernéra ČNB velký zájem…
To vůbec tak není. Víte, že jsem před deseti lety kandidoval na prezidenta, kdy jsem se tím chtěl připomenout veřejnosti. Potom jsem byl zvolen prezidentem Hospodářské komory, což vlastně také nebyla moje snaha, byl jsem osloven lidmi z Hospodářské komory. Potom jsem v roce 2019 byl požádán ministerstvem zahraničí a následně i vládou, abych se stal kandidátem České republiky na pozici generálního tajemníka OECD. Zase to nebylo z mé hlavy, ale přijal jsem to. A teď je to stejné.
Mě před rokem ani nenapadlo, že bych chtěl být guvernérem centrální banky a že jsem kandidátem, jsem se dozvěděl ze sdělovacích prostředků. Zvážil jsem to, konec konců, makroekonomie a měnová politika je něco, čemu rozumím. Nedělá mi však osobně dobře, když pořád někam kandiduji. No a když mě zklamal způsob výběru guvernéra, rezignoval jsem z expertního týmu. Netušil jsem však, že strhnu lavinu a že odejde velká část expertního týmu prezidenta.
Smršť negativních komentářů, která se snesla na nově jmenovaného guvernéra Aleše Michla, je intenzitou nevídaná. Česká národní banka tolik mediální pozornosti kritiků asi nikdy v historii nepřitáhla, a že mnohokrát by měla za co. 
Tereza Zavadilová: Jaký bude Michl guvernér? Možná ten nejlepší
Názory
Jaký máte nyní vztah s prezidentem Zemanem?
Od té doby jsem s ním nemluvil. Známe se od roku 1979, tykali jsme si už před revolucí, párkrát jsme spolu byli na pivu, scházeli jsme se na různých konferencích. Potom jsme byli političtí protivníci. Některé politické kroky z devadesátých let mu zazlívám, ale vždy jsem ho respektoval. Je inteligentní, sečtělý. Vždy se ke mně choval velmi slušně. A v expertním týmu jsem si to poctivě odpracoval.
Energetická chudoba? Problém může mít i střední třída
Mluví se o řevnivosti mezi Svazem průmyslu a Hospodářskou komorou, zvláště v přístupu k prezidentu Zemanovi. Existuje taková řevnivost?
Vždy tam byl vztah spolupráce. A přiznávám, že někdy i konkurence. Pan Hanák (šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR – pozn. red.) možná někdy nesl nelibě, když se Hospodářská komora stala silnější. Ale vztah je normální. Pravdou je, že prezident Zeman upřednostňoval Hospodářskou komoru, aby ho doprovázela na cestách.
Klíčové téma Česka je nyní energetika. Řešení energetické nezávislosti na Rusku, energetická chudoba. Jaký je k tomuto tématu přístup Hospodářské komory?
Za prvé řeknu, že i kdyby tady byla jakákoliv jiná vláda, situace by byla podobná, inflace by byla stejná. Za druhé, dopady jsou tvrdé, zvláště pro nízkopříjmové domácnosti. A uvidíme, jestli se to na podzim nepřelije do těch středně příjmových. Stejně tvrdé jsou dopady na podnikatele, hlavně na menší a střední firmy, velké to nějak přežijí. A to při scénáři, když poteče plyn. Pokud ne, tak to bude jiný scénář, a o tom se raději nebavme, pak bude záležet na evropské solidaritě.
Za třetí, vláda nemá v rukou legislativní nástroje pro krátkodobou regulaci, pro zastropování cen energií. Za čtvrté, veřejné finance nedovolují masivní, plošné kompenzace pro podnikatele. Vláda se proto soustředila na sociální podporu, a i když se nepřidám k výkřikům Mirka Kalouska a dalších, že přídavek na dítě nevymyslel jeden pitomec, ale muselo jich být víc, tak jsem také rozpačitý. Vláda sice jezdí po Evropě, správně se snaží zajistit energetickou bezpečnost České republiky, ale podnikatelé mají pocit, že vláda prostě věří, že takto krizi ustojí. A že se příští rok ekonomika znovu nastartuje.
A konečně za páté, nejde jen o regulaci cen energií a kompenzace, ty by se samozřejmě podnikatelům líbily nejvíce, ale je zde řada dalších, dílčích opatření, která by pomohla alespoň částečně. Jednali jsme s premiérem a ministry, na něčem jsem se dohodli, ale realizace je příliš pomalá.
Znovu však opakuji, že kdyby tady byla jiná vláda, moc jiných možností by neměla. Vládě však vytýkám tu pomalost a také špatnou komunikaci. Nikdo z vlády se nepostavil veřejnosti a jasně neřekl, co je a co není možné. Ovšem ani Andrej Babiš, když byl nedávno na sněmu Hospodářské komory, žádný recept proti inflaci nepředstavil.
Nejslabší stránka současného ministra průmyslu a obchodu je nedostatek komunikace. Stěžují si na to podnikatelé i organizace spadající pod resort. Platí to i směrem k veřejnosti. Vypadá to, že bývalý bankéř sedí na židli, na které nemá co dělat. 
Dalibor Martínek: Šest fatálních chyb ministra Síkely
Názory
Zastropování cen nic neřeší
Jaká by podle Hospodářské komory měla být strategie na tyto těžké měsíce, nebo možná roky?
Bylo by dobré, kdyby vláda představila nějakou strategii. Musíme to přežít, utáhnout si opasky. Kdyby řekla, víme, že bude zle, pomůžeme v sociální oblasti, ale nečekejme v krátké době rychlé řešení. Lépe vysvětlovat dnešní stav. Příklad: mluvilo se o tom, že Poláci zastropovali ceny pohonných hmot a že Maďaři, Francouzi nebo Španělé zastropovali ceny energií. Ale když se podíváte na inflaci, tak inflace v Polsku či Maďarsku je přes zastropování cen také už kolem deseti procent. A není to jenom kvůli válce na Ukrajině. Je to souběh různých okolností, covidu, přerušení obchodních řetězců, ceny ropy a jiných komodit. Navíc je v oběhu spousta peněz v různých fondech, akciích, vládních obligacích.
Jaké konkrétní kroky na pomoc české ekonomice by vláda měla udělat?
Vláda pořád nedokáže rychle zúřadovat příspěvky pro lidi v nouzi. Totéž platí o snížení či zrušení příspěvků na OZE. Druhá věc jsou emisní limity, aby se energetické firmy mohly trochu nadechnout, což by se mohlo propsat i do nižších cen energií. Potom je tu dočasný rámec Evropské komise, který umožňuje dávat dotace. Ministerstvo průmyslu o tom mluví déle než měsíc, prý si vytipovalo okruh firem, které jsou kvůli vysokým cenám energií ve ztrátě. Na konkrétní podporu dojde až někdy na podzim. Dotace pořád nerozděluje. Sociální tarif u cen elektřiny je správná cesta, ale neměl by být plošný.
Ropa je hnusná, smradlavá tekoucí kaše, která vznikla v minulosti ze zemřelých zvířat a rostlin. Z nechutného mixu chcíplin. Tmavě hnědá, vazkavá, nic krásného.
Dalibor Martínek: Bláznivá závislost na ropě. Naše civilizace stojí na chcíplinách minulých věků
Názory
Někteří ekonomové, například bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, tvrdí, že by vůbec nevadilo, kdyby zkrachovaly firmy založené na levné pracovní síle a levných energiích…
Mirka velmi dobře znám. Kdybych byl ekonom placený nadnárodní finanční institucí, možná bych říkal něco podobného. Já si dokonce i myslím něco podobného. Ale vedu Hospodářskou komoru a musím bojovat za zájmy našich členů. Nežijeme ve vzduchoprázdnu, celá Evropa, všichni kolem nás, jdou cestou různých podpor.
A ještě něco. Přeji si, aby tato vláda vydržela, bojím se různých populistických billboardů či vyhrožování generální stávkou. To je to poslední, co teď potřebujeme. Vláda by na to měla myslet a snažit se udržet sociální smír, jak mezi podnikateli, tak v celé společnosti. Jak mám Mirka rád, tak tohle je trochu hraběcí rada. Ale já tím také někdy trpím. A ostatně, byl to můj student, má mě podepsaného v indexu…
Vladimír Dlouhý (68)
Český ekonom a politik. Ve vládě Václava Klause v letech 1992–1997 byl ministrem průmyslu a obchodu. Ještě předtím byl tři roky ministrem hospodářství ČSFR. V květnu 2014 byl zvolen prezidentem Hospodářské komory ČR. Neúspěšně kandidoval na pozici generálního tajemníka OECD. Ještě donedávna byl členem Expertního týmu prezidenta Miloše Zemana, na tuto funci ale rezignoval. Spekuluje se o něm i jako o možném kandidátovi na prezidenta ČR.
Už jste si toho mohli všimnout v březnu, kdy raketově vystřelila cena benzínu a nafty. Při cestě po dálnici najednou mnohem více řidičů jezdilo v pravém pruhu, rychlost 120 v hodině. O pár měsíců dříve půlka aut svištěla v levém pruhu, sto padesát na tachometru. Jasná a jednoznačná změna spotřebitelského chování, kterou dokládají i první statistická data. 
Dalibor Martínek: Lidé začali šetřit. Co jde, prodávají a méně nakupují. Co přijde dál?
Názory
Už mě nebaví odpovídat pořád dokola na otázky kolem inflace. Ceny prostě rostou, je válka. Česko to však určitě přežije. Přestaňme neustále žádat stát o pomoc, a začněme se snažit každý sám za sebe, říká bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. I kdyby Rusové vypli plyn, zvládneme to, říká muž, který si před lety vysloužil nelichotivá přízviska za to, že v boji s hrozící deflací držel tři roky českou měnu v kurzu nad 27 korun za euro.
Bývalý guvernér ČNB Singer: Přestaňme si hrát na bídu. Žádná krize není
Leaders
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
