Jaroslav Míl: Zestátnění části ČEZ je zbytečný krok. Cenu elektřiny to nesníží

Proč se vláda rozhodla zestátnit výrobu elektřiny společnosti ČEZ? Podle Jaroslava Míla, bývalého šéfa ČEZ a také dřívějšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, je pro Česko mnohem důležitější vytvořit nový design energetického trhu. A v rámci unie obhájit české zájmy. To prý vláda nedělá. Násilné přebírání sta procent části ČEZ vidí Míl jako zbytečné, možná dokonce jako zástěrku skutečných problémů. Ani pokud by stát svůj záměr dokončil, na cenu elektřiny pro spotřebitele to podle něj nebude mít vliv.

Stát se nyní pokouší „zestátnit“ část společnosti ČEZ, podle minoritních akcionářů protizákonným způsobem. Rozumíte, proč to stát dělá? O co se hraje?

Základní otázkou je, proč chce stát rozdělovat tuto společnost a v jedné její části chce vlastnit sto procent. Proč si myslí, že vlastnictví výroby vyřeší problémy.

Minoritní akcionář Michal Šnobr se domnívá, že jde o dostavbu Dukovan. Že jedině stát je schopen dostavbu realizovat…

Proč? To s tím vůbec nesouvisí. Stát má trojstrannou smlouvu mezi společností ČEZ Dukovany II a společností ČEZ jako mateřskou firmou. Stát si může kdykoliv celou společnost Dukovany II s výstavbou pátého jaderného bloku odkoupit, včetně pozemků, zaměstnanců a veškerých smluv.

Stavbu reaktoru platí daňoví poplatníci, výnosy zůstávají ČEZ

Pro stát by to dnes vyšlo na nízké jednotky miliard. Odhaduji na přibližně 4,5 miliardy korun. Navíc bude mít celý proces výběrového řízení pod přímou kontrolou. Bude-li s tímto krokem váhat, tak za sedm let může za stejnou společnost platit možná více než 30 miliard korun. To nezmiňuji fakt, že stát, tedy daňoví poplatníci, financují stavbu z více než 95 procent, ale výnosy zůstávají především v ČEZ. Mimo jiné i proto by měl stát v nejkratší možné době k odkoupení přistoupit.

Michal Šnobr: Postup státu při zestátňování ČEZ je absolutně skandální

Politika

Jsem strašlivým způsobem zklamán, že s plánem zestátnit nejhodnotnější část ČEZ zcela protizákonným způsobem přišla vláda, která by měla být konzervativní a měla by ctít hodnoty, jako je soukromý majetek či právní stát, říká menšinový akcionář polostátní energetické společnosti Michal Šnobr. Plán vlády nyní negovala legislativní rada vlády. Jak bude vláda dál postupovat, zatím není jasné. Podle Šnobra by zákon tak, jak je nyní připravován, stejně soudy zrušily.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Proč tedy podle vás chce vláda získat sto procent výrobní části ČEZ, jde o lepší kontrolu nad cenami elektřiny?

Nebudu hádat, co za tím je. Ale je-li cílem, což bylo tvrzeno, mít pod kontrolou nějaké strategické odvětví, aby byly nízké ceny energií, tak získání stoprocentního vlastnictví v ČEZ k tomuto cíli zcela určitě nevede. Stále platí evropská i česká legislativa, která předurčuje způsob, jakým můžete či spíše musíte prodávat elektřinu na trhu. I když stát bude vlastnit výrobní zdroje, musí prodávat elektřinu transparentním způsobem a tak, jak je legislativně určeno. K cíli nízkých cen vede funkční státní obchodník s elektrickou energií.

Je-li cílem zajistit práci pro konzultační firmy a některé financující instituce, tak tento krok jim jistě profit přinese. Je-li cílem odpoutat pozornost od skutečných problémů a možností řešení toho, že máme vysoké ceny energií, tak k odpoutání pozornosti určitě dojde. Je-li cílem naprosto neuváženého způsobu výkupu podílu minoritních akcionářů zajistit prémii těm, kteří krátkodobě zainvestovali do akcií ČEZ, tak se to pravděpodobně také povede. Ale je-li cílem prospěch daňových poplatníků a nízké ceny elektrické energie, tak tento cíl naplněn nebude.

video

Michal Šnobr v pořadu Jiný peníze: Všechny moje investice vycházejí ze selské logiky

Newstream TV

Málo se to ví, ale díky Michalu Šnobrovi zbohatla spousta Čechů a Slováků. Přivedl je totiž k investicím, které jim vydělaly dostatek peněz do konce života. I proto si jej pozvaly Andrea Ferancová Bartoňová a Tereza Zavadilová do pořadu Jiný peníze, který se věnuje investicím. A na konci článku najdete ještě bonusovou epizodu, v níž Michal Šnobr představuje svou vizi české energetiky a budoucnost ČEZ. Pořad se natáčí v pražském hotelu Augustine.

nst

Přečíst článek

Zbytečné utracení 200 miliard

Podle vás tedy není nutné zestátňovat žádnou část společnosti ČEZ?

Je to utracení přibližně dvou set miliard korun za něco, co je zbytečné. Státu stačí pro kontrolu nad firmou jeho více jak dvoutřetinový podíl. Stoprocentní vlastnictví výroby nezajišťuje nízké ceny elektrické energie. Co by nízké ceny zajistilo je funkční obchodník, který tuto energii nakoupí. Kdyby stát vykoupil elektrickou energii, kterou ČEZ nabídl na trhu, a to ve formě bilaterálních smluv za průměrnou cenu dvě koruny šedesát na celý rok 2023, tak pochopitelně mohli mít lidé elektřinu za 2,60 za kilowatthodinu, možná s nějakým příplatkem. Ale nemusely se dělat cenové stropy, nemusela se dělat windfall tax. Stát to udělat mohl, měl na to dostatek času. Proč to stát neudělal, nikdo neví, takové návrhy už tady byly v listopadu roku 2021.

Jedinou cestou k levnější elektřině je tedy podle vás vznik státního obchodníka s elektřinou?

Státní obchodník je určený už zmíněným zákonem z léta roku 2021. Návrh na vznik takové společnosti byl reakcí na pád Bohemia Energy a rostoucí ceny energií už na konci roku 2021. Následně pak x-krát od zahájení války na Ukrajině. Nevím, proč nevznikl, byl na to dostatek času. Takový obchodník mohl vzniknout v řádu tří až čtyř měsíců od okamžiku jeho navržení. Od zahájení války bylo zjevné, že potřebujeme státního obchodníka na plyn, protože bez něj nejsme schopní plyn zajistit na dlouhodobé kontrakty. Ve stejné době měl vzniknout i státní obchodník na elektrickou energii. Kdyby existoval, už mohl mít vykoupenou elektřinu pro rok 2023. Takový podnik měl a musí vzniknout. Nic jiného nám nezbývá.

Michal Semotan: ČEZ dál držím. Ztratil jsem iluze o lidech, kteří o něm budou rozhodovat

Trhy

Trhy v posledním měsíci zažívají nevídaně turbulentní situaci. Podepisuje se na tom pokračující válka na Ukrajině, s ní související energetická krize v Evropě, přetrvávající inflace, ale také postpandemické oživení. Portfolio manažer J&T Banky Michal Semotan uvedl, že pro fond J&T Opportunity byl leden jedním z historicky nejúspěšnějších měsíců v historii. Přesto řadu pozic zároveň uzavřel a raději vyčkává s cashem. „Je doba na aktivní správu portfolia, nikoli pasivní,“ vysvětluje Michal Semotan v rozhovoru pro newstream.cz, v němž se hodně věnuje také aktuální situaci v ČEZ.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Němci s námi nejednají jako s partnery

U plynu je však situace složitější, tam jsme téměř stoprocentním dovozcem…

Klíčové je, že stát má vybudovat alternativní trasy pro přepravu plynu. Severo-jižní propojení je v energetické koncepci státu už od roku 2011. Ostudou státní správy a mnoha vlád je, že za jedenáct let se v tomto směru neudělalo vůbec nic. Nejdříve jsme byli závislí pouze na Rusku, dnes jsme závislí pouze na Německu. Německo s námi jedná způsobem, který se nedá označit za partnerský.

Energetická politika Německa ekonomicky ohrožuje jeho sousedy. Česká vláda dlouhodobě projevuje zájem o účast na terminálu LNG v Lubínu. Nepovedlo se, Německo dalo přednost společnostem z Francie a Švýcarska. Dnes jsme závislí na terminálu v Holandsku. Potřebujeme terminál v Německu, další účast na terminálu v Polsku a vybudování propojení ze severu na jih přímým spojením z Moravy do Rakouska k terminálu v Chorvatsku. Na to je potřeba napnout všechny síly. Nemusí se kvůli tomu nijak měnit energetická politika státu. Po jedenácti letech je výsledek nula. Nevím, co se ještě musí stát, abychom začali řešit otázky energetické bezpečnosti země konkrétními kroky a nejen diskuzemi.

ČEZ jde do boje proti ruskému Gazpromu. V ženevské arbitráži žádá miliardu

Zprávy z firem

Energetická společnost ČEZ formálně zahájila arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun, uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

ČTK

Přečíst článek

Opakuji, že výkup minoritních akcionářů ČEZ nevede ke snížení cen elektrické energie. Vede k zaměstnání spousty úředníků na umělém problému, který nemusí být řešen. Nezvyšuje energetickou bezpečnost státu. Naopak, případné snížení podílu státu na částech obchodu a distribuce by vedlo ke snížení energetické bezpečnosti. V případě povodní, živelních pohrom, ale i hybridního konfliktu by se stát zbavil funkční a v krizi fungující distribuční sítě, která zajišťuje bezpečné zásobování domácností a našeho hospodářství.

Druhou věcí je obchod, tedy klíčové místo, které může zajistit nízké ceny pro spotřebitele. Pořád máme k dispozici levnou výrobu elektřiny, a to i přes zdražování kvůli nefungujícímu energetickému trhu a například i manipulacím s povolenkami na burze.

Otálet s koupí se nevyplatí, prodraží se

Když to shrnu, jste pro vznik státního obchodníka s elektřinou a proti „zestátnění“ části ČEZ…

Státní obchodník musí vzniknout. Máte ho v zákoně, to je jedna věc. Za druhé, dříve či později bude muset elektřinu z nových zdrojů, a to jak plynových, které nahradí uhlí, tak jaderných vykupovat jenom stát, protože stát bude tyto zdroje financovat. Pokud měl stát představu, že za dvě stě miliard korun koupí staré zdroje, je třeba říct, že tyto zdroje mají hodnotu mnohem menší. ČEZ prodal elektrárnu Počerady za asi 2,5 miliardy korun. Není důvod, aby stát vykupoval za extrémní částky zdroje, které budou odstavovány a likvidovány.

Navíc, do stávajících bloků v Dukovanech bude muset být investováno dvacet až třicet miliard korun na prodloužení jejich životnosti. A bude to muset být děláno s garancí státu či za finanční spoluúčasti státu. Není nejmenší důvod, aby stát kupoval tento zdroj, když má smluvně zajištěno, že může být v Dukovanech vlastníkem nového, pátého bloku. A pokud by firmu Dukovany II koupil už nyní, bude to šestkrát levnější, než kdyby ho kupoval třeba za sedm let.

Jste zastáncem menších, modulárních jaderných zdrojů. Vláda ani ČEZ o této variantě zatím vůbec nemluví…

V ČEZ se tím určitě zabývají. Před třemi lety jsme měli vyhodnoceno asi dvanáct projektů, které se realizují na celém světě. Dnes je zjevné, že nejpokročilejší jsou dvě technologie, jedna japonsko-americká, druhá čistě z USA. Japonsko-americký projekt bude do konce této dekády realizován v Kanadě a v USA. Kanadský v roce 2028. Rozjednané konkrétní zakázky mají obě firmy i v Evropě. Bohužel, Česko za ty tři roky minulo příležitost být v Evropě nejvýznamnějším partnerem pro realizaci těchto projektů. Minulá vláda to odmítala, a dnešní evidentně řeší něco jiného.

Analytik Tyleček: Na světových trzích výrazně klesly ceny energií

Trhy

V lednu na světových burzách výrazně klesly ceny energií. Naopak zdražilo zlato, měď či hliník. Obecně komodity stagnovaly, komoditní index Bloombergu se snížil o 0,5 procenta do blízkosti nejnižších úrovní od počátku války na Ukrajině, řekl analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček.

ČTK

Přečíst článek

Vytvořit tady dodavatelský řetězec servisních a dodavatelských firem, které by se mohly na tomto rozvoji jaderné energetiky účastnit, je v našem nejvyšším zájmu. Dnes to ovšem vypadá tak, že veškerá technická základna bude mimo české území. Polsko, ale i Estonsko, podřizují své kroky k naplnění cíle, kterým je realizace výstavby. Naše schopnost zpracovávat analýzy a nepřijímat konkrétní kroky k realizaci je neuvěřitelná. Jsme šampioni ve vytváření strategií, koncepcí a různých politik, které když naskládáme na Václavské náměstí, tak socha svatého Václava nebude vidět. To, co potřebujeme, je konat. Zajistit jejich realizaci.

Trh s energiemi v ČR nikdy nefungoval

Co by mělo být nyní českou prioritou v energetice? Výstavba nových tras plynovodů, dostavba jádra, udržitelné energie? Nebo něco jiného?

Prioritou není mít sto procent v ČEZ. Prioritou je mít nový design trhu, který odpovídá potřebám Evropy. Evropský účetní dvůr čili auditor Evropské komise, vydal v lednu dokument, který jasně konstatuje, že tady nikdy nefungoval trh s energií. To, co existovalo, bylo manipulováno spekulanty. Lidé, kteří toto vytvořili, nám tvrdili, že toto je trh. Byli to politikové a státní správy v Česku, v Bruselu a v dalších zemích EU.

Tito lidé, kteří systém dovedli do stavu, že v Evropě je čtyřicet až padesát procent spotřebitelů na hraně energetické chudoby, jej mají napravovat? Je zde zjevná neochota odstraňovat příčiny problémů. Cílem je zachovat systém a najít vysvětlení, že za jeho chyby může někdo jiný. Nevěřím, že titíž lidé, kteří systém vybudovali a více jak patnáct let v Bruselu politicky obhajovali a prosazovali jej, ho dokážou opravit.

Jaroslav Míl: Evropa v energetice zkazila, co mohla. Budeme za to draze platit

Money

Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Česko má do 13. února odeslat Evropské komisi svoji pozici k tomu, jak by měl nově energetický trh vypadat. A Česko tuto pozici nemá, teprve ji vytváří. A to takovou, která je v souladu s požadavky Německa. To je absolutně špatně. Místo diskuse nad pozicí naší země se tu mluví o jakýchsi minoritních akciích.

Naše pozice nesmí kopírovat Německo, ale vycházet ze zájmu spotřebitelů a udržení konkurenceschopnosti naší ekonomiky. V oblasti plynu diverzifikace tranzitních tras včetně neprodleného zahájení výstavby propojení sever-jih a spoluúčast aspoň na čtyřech terminálech LNG. U elektrické energie je první bodem zajištění funkčnosti zásobování elektrickou energií i v době, kdy není dostatek zdrojů. Základním parametrem je energetická bezpečnost v krizových stavech nebo v době bez propojení s okolními soustavami.

Jaroslav Míl

Bývalý vládní zmocněnec pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Od roku 1985 pracoval na různých pozicích ve společnosti ČEZ, v letech 2000 až 2003 byl jejím generálním ředitelem. Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, při postgraduálním studiu se zaměřil na jaderné elektrárny. Osm let také působil jako prezident Svazu průmyslu a dopravy. A také jako člen představenstva jednoho z největších těžařů na světě, ruské společnosti SUEK.