Zajímá nás
Ano, budeme muset zdražit. Všichni musí zdražovat, říká šéf Mattoni Alessandro Pasquale
„To se tak ráno probudíte a zjistíte, že nemáte třetinu byznysu,“ reaguje šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale na otázky o pandemii. Lídr trhu s minerálními vodami a dalším nealkem si poradil, díky čemuž má i v pandemické době skvělé výsledky. A dokonce i rozšířil své aktivity v Rakousku a na Slovensku.
Zajímavý ale bude hlavně rok 2022. „Když covid udeřil a my se s tím museli nějak popasovat. A popasovali jsme se. O inflaci víme, že se na nás řítí, ale netušíme, jak velká bude, kdy a jak přesně se kde projeví. To může být daleko zrádnější problém, protože když vaše reakce bude neadekvátně ostrá, bude to špatné, ale když nezareagujete vůbec, může to být i váš konec,“ prozrazuje v rozhovoru Alessandro Pasquale.
Začněme s e-shopem. Ten jste spustili zhruba před rokem, jaké jsou dosavadní zkušenosti?
Pro nás je tento direct-to-consumer prodej zajímavou zkušeností. Stále na tom pracujeme, rozvíjíme jej. A rozhodně je skvělé být v přímém kontaktu se zákazníkem. V tuto chvíli to samozřejmě přestavuje velmi malou část tržeb. Ale musíme na e-shopu nadále pracovat, učit se z této zkušenosti a věřím, že se do budoucna díky tomu naučíme novým, kreativnějším způsobům práce se zákazníky.
Co přesně znamená malá část tržeb?
Opravdu malá. Nevím, kolik nul za nula celá… Ale o to nyní nejde. My jsme producenti, dodavatelé. Ale e-shop existuje, šlape, vlastně nás nic nestojí, je ekonomicky soběstačný.
Drakonické povinnosti při přechodu na bezemisní zdroje elektřiny nejsme schopni zvládnout, tvrdí místopředseda ODS Alexandr Vondra, europoslanec a člen výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Rozhovor vznikl krátce po projevu prezidenta Miloše Zemana, který vyzval k odstoupení od Zelené dohody. A krátce předtím, než by mohla Evropská komise rozhodnout, zda bude jádro uznáno jako součást evropského mixu. Na jádru přitom podle Vondry stojí a má stát česká energetika.
Zpackaný Green Deal vytvoří z Evropy zónu chudoby, to nesmíme dopustit, říká Alexandr Vondra
Leaders
Hrála pandemie nějakou roli v rozhodnutí vydat se do takto přímého vztahu se zákazníkem?
Částečně samozřejmě ano, protože během pandemie bylo obtížné pro některé zákazníky dojít si do obchodu nakoupit. A problém měly také tradiční e-shopy s potravinami, které často nestíhaly uspokojovat poptávku. Ale nebyl to zdaleka jediný důvod, pandemie spíš urychlila realizaci nápadu, který jsme měli již déle.
A otevřete svůj internetový obchod třeba i dalším výrobcům?
V tuto chvíli to neplánujeme, nicméně nevidím žádný důvod, co by tomu případně bránilo. Dávalo by smysl například prodávat různé druhy pití dohromady, třeba nealko s alkem. To mi logiku dává. Ale jedna věc by tomu možná skutečně bránila: My nechceme být dalším prodejcem. Už proto, že zavedení obchodníci jsou našimi zákazníky a my s nimi nechceme být v konkurenčním vztahu. Respektujeme jejich pozici.
Říkáte, že spuštění e-shopu nebylo přímo motivováno pandemií. Přesto, jak se pandemie projevila na vašem hospodaření? Zejména zavření restaurací a barů.
Představte si to, že se jednou ráno probudíte, a nemáte třetinu byznysu. To je něco, s čím jsme se museli poprat, aniž bychom na to měli jakýkoli manuál, přípravu.
Díky výnosům zdravotnické divize Gama se holdingu Koh-i-noor dařilo i během pandemie. Navzdory tomu, že ostatní byznys měl velké potíže. 
Vlastislav Bříza: Naštěstí máme dřevo nakoupené na dva roky dopředu
Zprávy z firem
I tak jste za rok 2020 představili velmi dobré výsledky…
Ano, jsem opravdu hrdý na svůj tým, díky kterému se nám povedlo zareagovat extrémně rychle, systematicky a efektivně. Díky tomu byly výsledky dobré, ačkoli propadly tržby, EBITDA vzrostla. Výsledky navíc ovlivnily i akvizice, které jsme udělali. Myslím, že při srovnání s podobnými společnostmi jsme byli mezi nejlepšími.
Jaké výsledky budou za rok 2021?
Byl to opravdu dobrý rok. Tržby jsou téměř na úrovni předpandemických dob, ačkoli také byly lockdowny, takže výsledky očekávám vydařené. Zajímavý bude v rok 2022, kdy nám náklady vzrostou tak o třetinu.
Zdražení je nevyhnutelné
Tak jaký bude tedy rok 2022?
To nevím. Vy to víte? Každopádně covid udeřil a my se s tím museli nějak popasovat. A popasovali jsme se. O inflaci víme, že se na nás řítí, ale netušíme, jak velká bude, kdy a jak přesně se kde projeví. To může být daleko zrádnější problém, protože když vaše reakce bude neadekvátně ostrá, bude to špatné, ale když nezareagujete vůbec, může to být i váš konec. V nejlepším případě budeme jen „upravovat ceny“. Ale jasné je, že příští rok podraží všechno.
On je to vlastně paradox, že voda v obchodech nezdražuje nijak dramaticky a je téměř stejná už řadu let.
Pro koncového zákazníka? Ano, tam je cena docela stabilní.
A myslíte, že tedy budete muset zdražovat?
Nemyslím. Já to vím. A to nejen my. Všichni budou zdražovat. Není jiná možnost.
O kolik procent?
To je složité. Ale nemyslím si, že by pro koncového zákazníka šlo o nějak dramatické zvýšení. Řekněme, že to bude asi deset procent. Ale zároveň to je minimum, které očekávám. Ale my koncovou cenu nenastavujeme, to dělají obchodníci. A nemyslím si, že by byli natolik odvážní, že by zdražili výrazně více. Ale méně by byla sebevražda.
Díky unikátní metodě mohou využívat při výrobě vína daleko méně síry. “Kdyby si to patentovali Francouzi nebo Italové, už z toho je dávno světový standard. Ale věřím, že se to povede prosadit,” míní Dušan Černoch, majitel Vinného domu Bzenec, jednoho z největších vinařství u nás. Čtení na Silvestra i Nový rok.
Po víně už vás nebude bolet hlava, slibují otec a syn Černochovi z Bzence
Enjoy
Horní limit?
Tady žádný horní limit není, pokud energie budou nadále zdražovat, jak zdražují.
Během pandemie se také projevily velké nedostatky na pracovním trhu. Máte problém s lidmi?
Máme dobrý tým a udělali jsme během pandemie hodně proto, aby to tak zůstalo. Rozhodně jsme nijak zásadně nerestrukturalizovali, raději jsme do lidí investovali, což se nám vyplatilo a vyplácí. Samozřejmě vidíme, že se všechno zdražuje, takže budeme muset lidem přidat, aby se jejich standard za stejnou práci nesnížil.
Takže kolik jim budete přidávat?
Já moc oficiálním číslům o inflaci nevěřím, on jim ostatně nevěří moc nikdo. Klidně to napište. S kýmkoli o tom mluvím, říká totéž. Takže rozhodně budeme muset přidat víc, než kolik je inflace, aby si udrželi svůj standard.
Zkušenost ze spousty zemí ukazují, že v zálohovém systému se vybere v průměru 90 procent a ve spoustě zemí dokonce víc.
Deset dvanáct procent?
Uvidíme. Možná to tolik nebude, ale nárůst mezd bude rozhodně výrazný.
Souvisí s tím také inovace, mechanizace, robotizace. Jaké jsou největší objevy, které v nejbližších letech očekáváte a mohou změnit váš byznys?
Mattoni vznikla v roce 1873 a od té doby je byznys více méně stejný. Nemyslím si, že by se v nadcházejících dvou letech objevil vynález, který by náš byznys překopal od základů. Ale rozhodně jsou určité trendy. Především udržitelnost, kde je hodně prostoru pro změny a já je opravdu podporuji. A samozřejmě je tu digitalizace, automatizace, robotizace… ale upřímně, my už moc nevíme, kde digitalizovat, automatizovat a robotizovat. Do velké míry u nás lidé už v klasickém pojetí manuálně nepracují, ale kontrolují mašiny, které makají. Zkrátka v tomto ohledu se toho již hodně udělalo.
Odpad musí mít hodnotu
Zmínil jste revoluci v podobě udržitelného byznysu. Vy se angažujete v iniciativě za zálohování plastových lahví a plechovek. Proč vlastně?
Tak předně my máme výhodu, že naše branže umožňuje vytvořit zcela uzavřený cirkulární systém. Zálohovat PET lahve či plechovky je jen první krok. Druhý krok je posbírat co nejvíc použitých obalů, třetí krok je logicky co nejefektivnější recyklace a poslední krok je opětovné využití materiálu. To je ta skutečná cirkularita. Ať se jedná o znovuplnitelné skleněné lahve nebo recyklované petky, dopad na celkovou uhlíkovou stopu je stejně zásadní. Ale my to nikomu nenutíme, jen dáváme na výběr. Buďto křehkou a trochu těžší skleněnou lahev, nebo lehkou a nezničitelnou petku. Je to na zákazníkovi. Pro mě je ale důležité, aby obě varianty byly uhlíkově co nejméně náročné.
Nízké provozní náklady a schopnost se rychle přizpůsobit přáním nabízí takzvané ghost kitchen, tedy virtuální restaurace. Podniky, ve kterých se vaří pouze jídla s sebou, nemají obsluhu ani místa k sezení, přibývají ve velkém po celém světě. I v Česku.
Revoluce v gastronomii? Cloudové kuchyně přitahují milionové investice
Enjoy
A proč vám nevyhovuje stávající model se žlutými popelnicemi?
Zálohy jsou lepší a je pro to celá řada důvodů. Předně, zálohy jsou hygieničtější, protože nelze nijak kontrolovat co a jak znečištěné jde do popelnice. Ale podstatnější je, že navzdory statistikám, které ukazují, že se toho v Česku vytřídí dostatek, mále se toho u nás zrecykluje. Evropa pracuje s číslem 90 procent. Tolik by mělo být recyklováno. A to půjde jedině v zálohovém systému. Zkušenost ze spousty zemí ukazují, že v zálohovém systému se vybere v průměru 90 procent a ve spoustě zemí dokonce víc.
Věříte, že se Česko začne chovat udržitelným způsobem?
Víte, problém je i v tom, že se na tuto stránku dlouho kašlalo. A tak přišli extremisté hnaní emocemi. To je špatně. Musíme se řídit čísly a chladným rozumem. A já věřím, že i tak může dojít k razantnímu zlepšení, aniž bychom se museli vracet do doby kamenné a hrát si na Flinstoneovy. Navíc náš průmysl třeba konkrétně do toho zálohového systému nechce ani jednu korunu z veřejných peněz a vlastně ani od zákazníka. A vlastně ani nejde o změnu chování, protože lidé jsou na zálohy zvyklí.
Ano, u skla. A ještě jen u některého.
Problém je v tom, že se na udržitelnost dlouho kašlalo. A tak přišli extremisté hnaní emocemi. To je špatně. Musíme se řídit čísly a chladným rozumem. A já věřím, že i tak může dojít k razantnímu zlepšení, aniž bychom se museli vracet do doby kamenné a hrát si na Flinstoneovy.
Jasně, ale zálohy na PET a plechovky by byly ještě jednodušší. Ostatně v řadě zemí to funguje skvěle, za týden se zálohy spustí i na Slovensku. Je to obecný trend. A já vám řeknu jednu opravdu těžko představitelnou věc. Jednou, a nebude to nijak zásadně za dlouho, bude na zálohu téměř všechno. Dneska totiž máme dojem, že obal je odpad, že pro držitele nemá žádnou cenu. Ale ono to tak není. My používáme velmi kvalitní plasty a ty jsou docela drahé. Je tedy potřeba důsledně vysvětlovat, že prázdný obal má pro někoho hodnotu, a tedy cenu. Třeba pro mě má ohromnou cenu. A pak budou lidé ochotni ten obal za tu cenu prodat. Například v Africe nikde neuvidíte prázdnou lahev někde na ulici, protože vždycky se najde někdo, pro koho má cenu ji sebrat a někam vrátit. Budeme tedy muset na ty věci dát takovou cenovku, aby se to vyplatilo i tady v Evropě. Ano, tohle je skutečná změna myšlení a přístupu. A systém záloh tuto změnu ulehčí a uspíší.
ESG obecně ja velké téma byznysu současnosti i budoucnosti. Která opatření chystáte nebo jste již zavedli?
Pro nás je to téma již řadu let. Již tehdy jsme si stanovili tři klíčové body, kterými chceme naplnit vize udržitelnosti. První zní jednoduše: maximální efektivnost. Například co nejvíce šetříme energii ve výrobě, využíváme železniční přepravu namísto kamionové. Zkrátka snažili jsme dosáhnout co nejvyšší míry ekologičnosti u běžných činností. Tuto fázi jsme dokončili v roce 2017. Druhá fáze navázala a byla zcela zásadní: byla to již zmíněná proměna obalové politiky směrem k cirkulární ekonomice. To jsme dokončili loni a věříme, že se tento model postupně prosadí všude, kde působíme. Obě fáze byly stále ještě spíše vylepšením stávajícího byznysu. Třetí fáze, na kterou se zaměřujeme nyní, je již transformační, což obsahuje celou řadu radikálních změn. Vycházíme z unijního Kodexu chování pro odpovědné obchodní a marketingové praktiky v potravinářství. Myslím, že jsme jediná česká firma, která se zatím zavázala se jím řídit.
Průměrné ceny másla, eidamu či mouky v prosinci oproti listopadu mírně klesly, stále jsou však na několikaletých maximech. Vyplývá to z aktuálních výsledků šetření průměrných cen vybraných výrobků Českého statistického úřadu. Základní potraviny v Česku v posledních měsících až na výjimky zdražují – například čtvrtka másla se přehoupla přes 50 korun – a následují tak trend ze zahraničí. A bude tomu i v novém roce, neboť inflace by měla dosáhnout až sedmi procent.
Ceny potravin jsou vysoko. A výrobci v lednu ještě zdraží o deset procent
Money
K čemu jste se tedy zavázali?
Jsou tam cíle v podobě uhlíkové neutrality do roku 2030, cirkulární ekonomiky, snah uchování biodiverzity či snižování zátěže prostředí, kde působíme. Vedle toho jsou také například pravidla pro komunikaci a marketing. Důležité je, že ačkoli jde o dobrovolné dodržování těchto cílů, zároveň je to důsledně monitorováno a vyhodnocováno. Je pravda, že tam zatím nejsou žádné sankce za porušování těchto pravidel, ale pořád je to alespoň nějaká snaha. Je to zatím docela malý klub o sto členech, ale jsme hrdí, že jsme jeho součástí. Mimochodem k té uhlíkové neutralitě. Já nechci být klimaticky neutrální, já chci, abychom dokonce byli klimaticky prospěšní. V ideálním případě tedy Mattoni 1873 ne že bude mít nulový dopad na životní prostředí, ale dokonce její samotná existence bude pomáhat klimatu. To je můj sen a velká motivace.
Přírodní CO2 může být cesta
Stát se klimaticky prospěšnými vám může pomoci i využití CO2, který vzniká v jiných potravinářských segmentech, například ve vinařství či pivovarnictví. Chystáte se na to?
Tohle je velké téma a skutečně to je známka toho, jak se svět posouvá k lepšímu. Protože doposud se většina podniků soustředila hlavně na sebe, ale nyní se otevírají možnosti, jak propojit zdánlivě nesouvisející byznysy. Oni emitují CO2 a je to pro ně problém. A já CO2 potřebuji na sycení vody. Propojení je zcela logické. A ano, už se díváme po trhu a hledáme potenciální partnery.
V tuto chvíli to je ale asi výrazně dražší, ne?
Zatím nejsme tak daleko, že bychom se bavili o ceně, ale nemělo by to být drahé. Problém však může nastat kvůli tomu, že někteří producenti vyrábějí jen po omezenou část roku. Například vinaři. A tak by museli mít nějaké obří tanky na skladování CO2, aby to pokrylo naši poptávku v průběhu celého roku. To je zatím nereálné. Navíc pak je dobré se také ptát, jestli budování tak obřích zásobníků není už zase v rozporu s původní vizí klimatické neutrality.
A vaši potřebu po CO2 by dokázaly sanovat tuzemské přírodní zdroje?
Věřím, že ano.
V posledních měsících Mattoni 1873 podnikla několik nákupů, například rozšířila distribuci produktů PepsiCo do Rakouska a na Slovensku vstoupila do společnosti General Plastic. Co si od této expanze slibujete?
Já bych asi o expanzi nemluvil, spíše jde o logickou komplementaci. V Rakousku jsme již byli druhým největším producentem minerální vody, tak distribuce limonád je přirozeným krokem, který sice nyní nastal, ale plánovali jsme jej již delší dobu. Investice na Slovensku pak je také logickým vyústěním našich snah podporovat přesun k cirkulární ekonomice. Oni potřebovali kapitál, my je tímto rádi podpořili a zároveň díky tomu máme jistotu, že na Slovensku bude řetězec obalů fungovat tak, jak potřebujeme.
Podnikatelé a firmy působící v turismu přišli během pandemie nejméně o polovinu příjmů. Přitom zaměstnávají čtvrt milionu lidí, jejichž živobytí je nyní ještě více ohroženo, tvrdí Česká unie cestovního ruchu. 
Tak budeme propouštět, reagují hoteliéři a restauratéři na zrušení vládní pomoci
Money
Jaké jsou vaše potenciální další cíle ohledně akvizic či expanze?
V Česku myslím, že už bychom narazili na antitrustové zákony, tedy v Česku již nejspíš nic kupovat nebudeme. Ohledně akvizic v dalších zemích nyní není vhodná doba, protože kvůli pandemii má celá řada firem v naší branži špatné výsledky a oni nechtějí prodávat „pod cenou“. Chtějí počkat na lepší časy, ukázat lepší čísla a pak prodat. Takže pohyb na trhu fúzí a akvizic v potravinářství lze čekat nejdříve příští rok.
S tím se pojí také otázka kapitálu. Plánujete například vstup na burzu?
Víte vstup na burzu je samozřejmě varianta již dlouhou dobu. Ale doposud se nám stále dařilo financovat náš růst z vlastních zdrojů, což je zkrátka levnější a nikdy jsme tedy nepotřebovali další zdroje. Ale až je budeme potřebovat, tak rozhodně na burzu vstoupíme. Samozřejmě nějakou část příprav na případný vstup na burzu jsme již udělali, a bude-li třeba, dokončíme to. Ale budeme rádi, když nebudeme muset.
Home office je v pohodě na rozvíjení existujících nápadů a postupů. Na vytváření nových nápadů a strategií je potřeba osobního jednání. A každý potřebuje nové nápady.
A kotovali byste akcie na pražské burze, nebo někde jinde?
My jsme evropskou společností, která působí na několika trzích, takže Praha by to nebyla. Pokud by k tomu došlo, vybrali bychom některé z globálních center. Dřív by to asi byl Londýn, nyní nejspíš Amsterdam. Ale do toho by promluvila celá řada faktorů. Žádné rozhodnutí v tom nepadlo, možná by to nakonec mohla být i Praha, nebo třeba Praha i Amsterdam.
Tak silná značka by jistě pro místní investory byla velmi zajímavá.
To ano, ale podíl českého byznysu na našich celkových výsledcích se snižuje. Nikoli proto, že by klesal náš český byznys, ale zkrátka na dalších trzích rosteme.
Praha je skvělé město pro život
Jak se vám osobně dařilo projít pandemií?
Samozřejmě to byla zásadní změna, vše, co jsme považovali za samozřejmé, bylo najednou pryč nebo nějak komplikované. Pro mě osobně bylo nejtěžší to, že jsem se mohl jen těžko potkávat se svými dětmi, které žijí se svou matkou ve Švýcarsku. Ale zvládli jsme to. Pandemie pak přinesla i několik pozitiv. Především jsme si uvědomili, že některé věci, které jsme tak nějak házeli za hlavu, mají skutečnou hodnotu. Začali jsme se častěji setkávat s lidmi, na kterých nám záleží, protože najednou jsme pochopili, že nemáme nekonečně času. Některým kolegům, přátelům i příbuzným najednou voláme jednou za měsíc místo jednou ročně. A začali jsme se také daleko lépe znát, chápat. Totéž platí také pro náš pracovní tým, který se dokonale stmelil a nyní jsme opravdu přátelé. Těžké časy sbližují.
V dobách krize, kdy ostatní aktiva padají, patří zlato nebo stříbro mezi oblíbené prostředky, které drží hodnotu. Drahé kovy jsou oblíbené také z důvodu své hmatatelnosti, na rozdíl od akcií nebo dluhopisů si na ně můžete sáhnout. Přináší ale investice do zlata či stříbra dostatečný výnos? A jak obchodování s drahými kovy vlastně funguje?
Koupit investiční zlato nebo stříbro se vyplatí. Ale s rozvahou
Money
Byznysové schůzky se ale asi dost zkomplikovaly.
Samozřejmě. Já jsem velkým příznivcem osobního jednání, a naopak jsem docela velkým odpůrcem home office. My jej samozřejmě umožňujeme, ale podle mě může docela solidně fungovat krátkodobě, ale již střednědobě tento způsob organizace práce nefunguje. Home office je v pohodě na rozvíjení existujících nápadů a postupů. Na vytváření nových nápadů a strategií je potřeba osobního jednání. A každý potřebuje nové nápady. Ale i v byznysu došlo k určitému zklidnění. Například byly roky, kdy jsem seděl více než 160krát v letadle, to máte jeden let každé dva dny. Šílené. To samozřejmě úplně utichlo. Nyní se do toho pomalu zase musím dostat, protože pro byznys je stále zcela klíčové setkávat se. Žádný deal není hotov, pokud si po něm nedáte dobrou večeři.
V Česku žijete již skoro dvě desetiletí. Jak se Praha, potažmo Česká republika za tu dobu proměnila ve vašich očích?
Zrovna včera jsem koukal na film Vratné lahve, které se točily zhruba v té době, kdy jsem sem přišel. Rozdíl vidí každý. Ty změny jsou zásadní a jednoznačně pozitivní. Pro mě jako cizince je důležité, že tu můžu žít a mít v podstatě stejnou zkušenost jako z jakékoli jiné západní metropole. Tehdy to takové nebylo, třeba sehnat jídlo, které máte rád, bylo docela složité. Dneska úplně be problémů. Podle mě patří Praha mezi města s nejvyšší kvalitou života vůbec. Možná Paříž exceluje v něčem, ale Praha exceluje zase v něčem jiném. Například v bezpečnosti, Praha je extrémně bezpečné město. Večer můžete jít úplně kamkoli a nikdo vás neobtěžuje. Jsem opravdu rád, že tu žiji, a věřím, že tu budu žít minimálně dalších 18 let, co tu jsem.
Alessandro Pasquale
Narodil se v italském městě Padova, odkud se v šesti letech s rodinou odstěhoval do Švýcarska. Po studiích v oboru potravinářského inženýrství v Miláně a Parmě začal svou profesní kariéru v rodinné cukrářské firmě Vialetto ve Švýcarsku. V roce 2003 se přidal ke svému otci, zakladateli společnosti Karlovarské minerální vody. Zde byl jmenován do čela jedné z jejích dceřiných firem a v roce 2007 se pak stal generálním ředitelem celé skupiny Karlovarské minerální vody. Pod jeho vedením firma expandovala a stal se z ní mezinárodní holding díky akvizici dceřiných společností v Rakousku, Maďarsku a Bulharsku s dosahem na mnohé exportní trhy. Získání licence a převzetí aktiv PepsiCo v České republice, na Slovensku a v Maďarsku potvrdila vůdčí roli společnosti ve střední Evropě. V České republice je jedním ze zakladatelů iniciativy Zálohujme.cz, která usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na PET lahve a plechovky. Alessandro Pasquale má dva syny. Mezi jeho záliby patří sbírka veteránů.
Do Česka v nadcházejících měsících zamíří tři globální streamovací služby. Doplní tak nabídku interaktivních televizí v čele s Netflixem. Reagovat na to musí také tuzemské stanice. Nova proto tlačí své Voyo a má s ním velké plány. Jaký bude boj o diváka, který se stale více odklání od tradiční televize a zábavu hledá aktivně sám?
Netflix, HBO i Disney chtějí české diváky. Jak zareaguje Nova a ostatní?
Enjoy
Lidé mají poslední dva týdny na vstup do režimu paušální daně. Letos zájem o ni zaostal za očekáváním, což se i kvůli rapidní inflaci zřejmě zopakuje také v příštím roce.
Paušální daň je propadák. A kvůli inflaci jím nejspíš zůstane
Názory
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
