Reklama

Varovný příběh z vědy: Na honbu za slávou a patenty teď doplácejí tři batolata

Barevně upravený mikroskopický snímek lidského embrya ještě v podobě shluku buněk.
RMIT University / užito se svolením
Josef Tuček

Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Jisté je, že první vědec, který tento postup použil a dotáhl do konce, to správně neudělal. V listopadu 2018 šokoval svět čínský biofyzik Che Ťien-kchuej, když na odborné konferenci oznámil, že na svět přišla genově upravená dvojčata. Později doplnil, že se narodilo i třetí genově upravené dítě. Všechno to jsou holčičky a jsou známy jen pod přezdívkami Lulu, Nana a Amy.

Jejich otcové mají v těle virus HIV. Che Ťien-kchuej využil technologii zvanou CRISPR, což je biochemický postup, který v tomto případě umožnil „vystřihnout“ z dědičné informace oplozeného lidského vajíčka část jednoho genu, o němž je známo, že umožňuje nákazu HIV. Díky tomu, že je tento jejich gen nyní narušen, by se tedy narozené děti neměly virem HIV nakazit ani pak následně onemocnět chorobou AIDS.

Vězení za neschválený postup

Vědec neměl pro svůj postup svolení žádné etické komise a zřejmě by jej ani nedostal, protože zkoušet nedostatečně prověřený postup na dětech by mu nikdo rozumný neschválil. Che Ťien-kchuej byl koncem roku 2019 poslán do vězení, odkud se vrátil letos v dubnu.

Čínský biofyzik Che Ťien-kchuej (v mezinárodním přepisu He Jiankui), genově upravil tři děti. Dnes není jasné, jak omezit rizika, že jim to přinese zdravotní problémy. The He Lab / Creative Commons / CC BY 3.0

Teď ovšem nejde ani tak o něho, jako o ony tři děti. Bioetik Čchiou Žen-cung z Filozofického ústavu čínské Akademie společenských věd prosazuje, aby stát zřídil speciální zařízení, v němž se pečovatelé budou starat jenom o Lulu, Nanu a Amy. Informoval o tom časopis New Scientist.

Dětem totiž může hrozit množství zdravotních komplikací, a potřebují tedy lékařský dohled a neustálé lékařské testy, aby se na případný problém přišlo včas. No ale když už jsou genově upravení lidé tady, je vhodné pečlivě vyhodnocovat následky experimentu. Znalosti se mohou v budoucnu hodit. Jaký dopad na psychiku holčiček však bude takový život mít, je snad lepší si ani nepředstavovat...

Vědci Leonidas Bleris (vpředu) a Yiorgos Makris z Texaské univerzity v Dallasu patří mezi tvůrce identifikátorů vložených do lidských buněk v laboratoři, aby se dalo kontrolovat jejich komerční využití a omezila se možnost krádeže.

O lidské buňky se vede právní bitva. Jde o mnohamiliardový byznys

Lidské buňky použitelné pro výzkum a vývoj nových léků nabývají na ceně. Nyní půjde některé označovat neměnným kódem, aby se dalo pohlídat jejich komerční využití. A to není všechno: o ty světově úplně nejznámější buňky se nyní vede právní bitva. Patřily již dávno zesnulé Henriettě Lacksové, jejíž příběh zaujal i Hollywood.

Přečíst článek

Netrpělivý a bezohledný

Využití zmíněné technologie CRISPR se nazývá genové editování a mluví se o ní jako o „vystřihování“ nechtěných kousků z DNA. Ani zdaleka však není tak přesná jako vystřihovánky, může ovlivnit i okolní DNA a způsobit nečekané změny.

Pokud se tak stane třeba u genově editovaných zemědělských plodin, které ve světě vznikají neustále, nic se neděje. Rostlina se dlouho zkouší v laboratoři a v uzavřených polních testech. Když nemá požadované vlastnosti, putuje do biologického odpadu.

Obdobně u zvířat – genové úpravy se dělají hlavně u pokusných živočichů, kteří se venku nešíří. Jako jídlo se smí prodávat jen několik genově upravených, dostatečně ověřených ryb.

Pražman, ilustrace

Po USA, Kanadě a Brazílii dorazily geneticky upravené ryby i na japonský trh

Žije v sádkách japonské společnosti Regional Fish a roste jako z vody. Nebo přesněji jako po genetické úpravě, kterou prošel. Pražman je ryba, jejíž genetický kód vědci upravili v laboratoři a japonští spotřebitelé ji teď mohou konzumovat.

Přečíst článek

Jenže Che Ťien-kchuej neměl trpělivost a byl dostatečně bezohledný. Nečekal, až se vše dostatečně prověří na laboratorních zvířatech. Nechtěl přesvědčovat etickou komisi některého výzkumného zařízení, že postup už je možné použít pro děti, jež by jinak byly vysoce ohroženy nějakou nebezpečnou nemocí. Porušil základní pravidla lékařského výzkumu.

Genové terapie v rozjezdu

Abychom však nevylili s vaničkou i dítě. Léčebné zásahy do lidských genů jsou slibné a už se dělají, ale jde spíše o povolenou experimentální léčbu než o nasazení v běžné klinické praxi. Je tu však velký rozdíl oproti případu tří čínských batolat.

Genové terapie dnes obvykle vypadají tak, že lékaři pacientovi vnesou (například prostřednictvím upravených virů) do buněk některého jeho nemocného orgánu vhodné kousky DNA. Buňky pak začnou s nemocí bojovat. Existují i jiné varianty, farmaceutická společnost Novartis například nabízí postup, při němž se pacientovi odeberou bílé krvinky, v laboratoři se genově upraví tak, aby ničily buňky určitého typu leukémie, a pak se vrátí nemocnému do těla. Upravené geny zůstávají v organismu pacienta a nakonec umřou spolu s ním.

kočka ilustrační foto

Připravuje se kočka, která nevyvolá u lidí alergie a otevře genovému inženýrství cestu na trh se zvířaty

Až u patnácti procent lidí se projevují alergické reakce na kočky. Americká společnost InBio proto vyvíjí geneticky upravená zvířata, která by přecitlivělé reakce nevyvolávala, takže by se mohla prosadit na trhu s domácími mazlíčky. A rozšířit jej i pro hospodářská zvířata.

Přečíst článek

Avšak zásah do raného lidského zárodku, jak jej uskutečnil Che Ťien-kchuej, znamená, že upravené geny se v pozdějším vývoji dostanou i do pohlavních buněk a přenesou se na děti a pak na jejich děti. Pokud se vše správně podaří, znamená to, že nemoc, proti níž byla genová změna zaměřena, se nevyskytne ani v následujících pokoleních. Případný problém se však šíří do dalších generací.

Genové terapie se budou určitě vyvíjet dál a jednou se pravděpodobně zase použijí v lidském zárodku, z něhož se narodí dítě. Jde o to, aby to bylo v době, kdy vědci o postupech vědí víc než teď, a aby se nenechali zlákat vidinou světového prvenství a výnosných patentů, které mohou získat.

Když dostane sameček komára tropického (na snímku) v laboratoři do těla gen, který ovlivňuje potomstvo, jím zplozené narozené samičky umírají, aniž se stačily rozmnožit, samečkové gen šíří dál a populace komárů se zmenšuje.

Jak se zbavit komárů? Vědci se snaží naučit je bojovat proti sobě, či nasadit bakterie

Za nejnebezpečnější živočichy – hned po lidech –jsou často označováni komáři. Přenášejí totiž vážné nemoci. A ještě k tomu jsou otravní, kazí zisky rekreačnímu průmyslu, vadí hospodářským zvířatům. Co s nimi? Část vědců říká – zbavme se jich. A využijme při tom třeba genetického inženýrství. 

Přečíst článek

Další aplikace vědy v byznysu čtěte zde

Reklama

Související

Profesor Jaroslav Doležel při praktické výuce v Saúdské Arábii

Čeští genetici šlechtí v Saúdské Arábii superodolné plodiny. Využití najdou i u nás

Přečíst článek
Laboratorní myši na části těla rostou vlasy z transplantovaných přeprogramovaných lidských buněk.

Kosmetické firmy zpozorněly. Genetičtí inženýři našli cestu od pleše k bujné kštici

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme