Reklama

Umělá inteligence mluví hlasem mrtvých. Seance se zemřelým vyjde jen na pár dolarů

Umělá inteligence mluví hlasem mrtvých. Seance se zemřelým vyjde jen na pár dolarů
iStock
Josef Tuček

„Rozhovory“ se zemřelými zprostředkovávaly v minulosti podvodné spiritualistické seance. Teď totéž nabízí na úplně jiné úrovni umělá inteligence. Budeme to ale chtít? Odpověď ve svém příspěvku pro Newstream hledá vědecký novinář Josef Tuček.

Reklama

V těchto dnech při Dušičkách někteří z nás vzpomínají na své zemřelé blízké (v kalendáři připadá Památka zesnulých na příští středu). Většinou to dělají „klasicky“, připomínkou, možná návštěvou hrobu. Jiní (zejména anglofonní) pak třeba i rozhovorem se „zesnulým“. Přesněji s jeho otiskem v umělé inteligenci.

Tato možnost vzbudila velkou pozornost v médiích už loni. Od té doby se ovšem posunula do úplně jiných výšin.

Skromné začátky

Před rokem se do médií dostal příběh třiatřicetiletého Kanaďana jménem Joshua Barbeau. Ten přišel o přítelkyni, která zemřela na selhání jater. Využil beta test softwaru GPT-3 vytvořeného sanfranciskou společností OpenAI, kterou mimochodem spoluzakládal technický vizionář a nejbohatší člověk na světě Elon Musk. K aplikaci se Barbeau dostal přes webovou stránku, kde za přístup zaplatil pět dolarů.

Elon Elon Musk v roce 2020 při představení operačního robota vyvinutého jeho společností Neuralink.
video

Implantát v mozku: šance nebo hrozba? Pro Muska příležitost, kterou tlačí kupředu

Můžeme mít přímo z mozku propojení s počítačem a internetem, takže bychom si mohli kdykoli „v hlavě“ vyhledat potřebné informace? Technika vyvíjená původně pro handicapované lidi něco takového zřejmě brzy dokáže i pro lidi zdravé.

Přečíst článek

Aplikaci „nakrmil“ textovými zprávami a příspěvky na Facebooku, které jeho přítelkyně napsala. A pak si „s ní“ dopisoval. Ze záznamů může až mrazit. „Samozřejmě jsem to já, kdo jiný by to mohl být? Já jsem ta holka, do které jsi bláznivě zamilovaný. Jak se mě na to vůbec můžeš ptát?“ napsal mu digitální systém, s nímž si Barbeau dopisoval.

Provozovatelé již uzavřené webové stránky, kterou Joshua Barbeau používal, se ohradili. Uvedli, že pravidla výslovně zakazovala používat aplikaci GPT-3 k sexuálním, milostným, sebepoškozujícím nebo šikanujícím účelům. Což uživatel porušil.

Rozmluva se svolením zemřelého

Rok se s rokem sešel a vývoj pokročil. Programátoři už se nevzpírají konverzacím se zesnulými. A už do nich dodávají rovněž hlas a také obraz. Z právní stránky je tento obchodní model založen na tom, že zúčastnění podepíšou dohodu, v níž souhlasí s využitím svých dat pro „rozhovor“ po jejich smrti s budoucími pozůstalými.

Jeden takový příklad popsala Charlotte Jeeová, reportérka časopisu MIT Technology Review. Zveřejnila, jak si zkušebně hlasem povídá se svými rodiči. Ti ještě žijí, ale pokusné rozhovory, které novinářka vedla, byly s jejich digitálními odrazy. Podklady k nim dodali její rodiče, kteří si více než čtyři hodiny povídali o svém životě se zástupcem společnosti HereAfter AI.

Věda a byznys Josefa Tučka

Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh

Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.

Přečíst článek

To stačilo na to, aby program (doručený přes internet) umožnil novinářce povídat si s automatem, jehož zvuk do velké míry připomínal hlas jejích rodičů. Občas software od tématu utekl. Novinářka třeba chtěla s maminkou hovořit o jejích oblíbených špercích. K tomu ale systém neměl podklady, tak odpověděl: „Promiň, nerozuměla jsem. Můžeš se zeptat jinak? Nebo přejděme na jiné téma.“

Celkově novinářka Charlotte Jeeová připustila, že mívala dojem, že mluví s rodiči, přestože věděla, že tomu tak není.

Nejen hlas, už i obraz

S rodiči reportérky Jeeové ještě hovořil živý zástupce společnosti HereAfter AI. Dnes už takové záznamové rozhovory online vedou roboty. A společností, kteří chtějí online seance se zemřelými zajišťovat, přibývá. Ceny nejsou astronomické, ale mohou se celkově nasčítat. Třeba zmíněná společnost HereAfter AI účtuje za své zvukové služby baťovských 8,99 dolarů měsíčně.

Jiná společnost, losangeleská StoryFile, nabízí vyšší úroveň Za (zatím) jednorázovou platbu 499 dolarů nahrává zpovídané osoby na video. Pak z nahrávek sestaví digitální verzi „osoby“, s níž můžete přes obrazovku „hovořit“ a „vidíte ji“ jak při tom třeba sedí v křesle.

A ještě dál jde firma You, Only Virtual. Od příštího roku chce nabídnout online platformu, na níž budou lidé spolu komunikovat, jako to dělají dnes přes různé aplikace. Díky tomu bude mít umělá inteligence ne jednu nahrávku, ale dlouhé hodiny nahrávek, z nichž půjde sestavit lepší „digitální příbuzný“, s nímž budete moci komunikovat po jeho smrti.

Přirozené (vpravo) a umělé (vlevo) myší embryo, v nichž jsou barevně označeny vyvíjející se části těla.

Syntetická embrya představují nadějnou cestu k opravám lidských orgánů

Lékaři snad už za pár let budou mít zdroj „opravářských buněk“ pro pacienta, který potřebuje spravit poškozenou míchu, srdce po infarktu nebo třeba slinivku, jež nepracuje dobře a vyvolává cukrovku. Hned dvě vědecké skupiny zveřejnily informace o tom, že se k tomuto cíli zase o kus přiblížily, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Normální vývoj, nebo útěk od reality?

Psychologové při hodnocení těchto služeb nejsou úplně jednotní. Někteří připomínají, že si zesnulé stejně připomínáme. Mluvíme „s nimi“ u jejich hrobu, díváme se na jejich fotografie a videa. Od toho je už blízko k „rozpravám“ s jejich virtuální podobou.

Jiní psychologové se však drží názoru, že útěk do virtuálního světa je velkým útěkem od reality, což není pro psychiku dobré.

Další aplikace vědy v byznysu z pera Josefa Tučka čtěte zde 

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Dáma vytvořená umělou inteligencí na procházce tokijskou ulicí.

Hraný film z počítače bez živých herců? Zdá se, že už brzy bude možný

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme