Zajímá nás
Syntetická embrya představují nadějnou cestu k opravám lidských orgánů
Lékaři snad už za pár let budou mít zdroj „opravářských buněk“ pro pacienta, který potřebuje spravit poškozenou míchu, srdce po infarktu nebo třeba slinivku, jež nepracuje dobře a vyvolává cukrovku. Hned dvě vědecké skupiny zveřejnily informace o tom, že se k tomuto cíli zase o kus přiblížily, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Vytvořili jsme syntetické myší embryo, bez použití vajíčka a spermie, a na rozdíl od dřívějších pokusů jsme udrželi jeho vývoj až do stadia, kdy se v něm devátý den od vytvoření začaly vyvíjet vnitřní orgány – oznámil jako první v odborném časopise Cell tým řízený Jacobem Hannou z Weizmannova vědeckého ústavu v izraelském městě Rechovotu.
Očekávaná délka života v rozvinutém světě zažívá v posledních letech nevídaný propad. Jde to především na vrub koronavirové pandemie, která způsobila předčasnou smrt desítkám milionů lidí. Zároveň se ale ukazuje, že po staletí trvající prodlužování délky lidského života už zřejmě narazilo na své limity - civilizační choroby.
Délka dožití se ve světě zkracuje. A na vině není jen covid
Enjoy
O stejném počinu vzápětí v časopise Nature informoval jiný tým, který vedla Magdalena Zernicka-Goetzová, v Polsku narozená bioložka, která je dnes profesorkou na anglické Univerzitě v Cambridgi. Ovšem zdá se, že Izraelci „vedou“ i tím že už mají našlápnuto do potenciálního ekonomického využití – profesor Hanna založil společnost Renewal Bio, která má výsledky výzkumů dovádět do praxe. Kupuje licence na postupy od Weizmanova institutu, zaměstnává Hannovy studenty a míří do oblasti lidské medicíny. Kapitál do něj vložila americko-izraelská investiční firma NFX.
Cíl: opravářské buňky pro lidské tělo
Ukažme si velice zjednodušeně, k čemu je dobré umělé myší embryo, které u obou týmů vzniklo spojením tří typů myších zárodečných buněk.
Nejbližším cílem je využívat syntetická embrya pro studium vývoje zárodku před narozením. Šéf izraelského týmu Jacob Hanna oznámil, že příště už chce vytvořit lidská syntetická embrya. Určitě nebudou vhodná pro lidské rozmnožování. Už proto, že vytvořené myší zárodky měly drobné odchylky od zárodků přirozených a není jasné, co by se z nich nakonec narodilo. Tohle by u člověka riskovat nešlo.
Běžní Američané se jí hodně bojí, běžní Evropané se jí bojí trochu, zato světový biotechnologický a farmaceutický průmysl je z této bakterie nadšený, protože s její pomocí vyrábí léky. A teď vědci bakterii E. coli geneticky upravili tak, že je ještě odolnější proti virovému napadení, takže může pracovat v továrnách o to
efektivněji, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Genetická úprava umožňuje bakterii vyrábět léky ještě efektivněji než dosud
Enjoy
Ve hře je jiný cíl: v syntetickém zárodku mohou vyrůst buňky, které po dalším rozmnožení v laboratoři mohou sloužit jako buněčný materiál pro opravu poškozených lidských tkání. Zárodek, i ten lidský, totiž zčásti tvoří tzv. embryonální kmenové buňky. To jsou základní útvary schopné dále se přetvořit v jakékoli buňky v těle. Právě z nich vyroste celý člověk. Kmenové buňky existují v malém množství i v dospělém organismu a slouží pro opravu poškozených částí, ale už jsou specializovanější a mají omezenější možnosti.
A tak vědci chtějí nějakým způsobem získat opravářské buňky v kvalitě zárodečných kmenových buněk pro konkrétního pacienta, které jeho imunitní systém neodmítne.
Embryo je stále nejlepší
Možností už výzkumníci vyzkoušeli několik. Třeba klonování, což v tomto případě znamená, že vědci vezmou ženské vajíčko a vymění jeho jádro za jádro z buňky dospělého člověka – dárce. Když se všechno podaří, vznikne lidský zárodek, který má genetické vlastnosti dárce. Až bude mít podobu malého shluku buněk, který se prostýma očima ani nedá prohlédnout, vědci zárodek zničí a buňky z něj dále pomnoží a použijí na opravu orgánů v těle dárce.
Vědcům se podařilo omladit kožní buňky o 30 let, je naděje na zpomalení stárnutí. Metoda má ale jeden velký háček. Zvyšuje riziko výskytu rakoviny. 
Vědci našli lék na stárnutí kůže. Má to ale háček
Enjoy
Tolik teorie. Ale zatím se to takhle nedaří. Ke všemu jsou tu právní a etické komplikace. Vždyť vzniká embryo, neboli potenciální člověk – smí se „zahubit“?
Jiný postup etické i právní problémy obchází. Japonský lékař a biolog Šin’ja Jamanaka dostal v roce 2012 Nobelovu cenu za to, že aktivací čtyř genů dokázal „přeprogramovat“ dospělou buňku do podoby buňky kmenové. Ale i Jamanakovy buňky mají k využití v medicíně pořád daleko. A stejně se ukazuje, že kvality buněk z embrya nedosahují.
Už ne zárodek, ale dospělé buňky
A tak nové poznatky týmů Jacoba Hanny a Magdaleny Zernické-Goetzové nabízejí novou naději. Je však potřebné udělat ještě jeden krok, a profesor Hanna už sdělil, že se na něj chystá. Totiž vytvořit syntetické embryo přímo z přeprogramované dospělé kmenové buňky. Jamanakův postup dokazuje, že takové přeprogramování možné je. Umělý zárodek vytvořený z dospělé buňky a bez ženského vajíčka by se už vyhnul legálním i etickým zádrhelům – byly by to vlastně jen kultivované dospělé buňky.
Vypadá to složitě? Je to ještě mnohem složitější... Až třeba už za pár let půjdeme do nemocnice, aby nám tam vzali naše kmenové buňky (nejlíp z kůže, kde je jich spousta a odebírají se odtud snadno), přeměnili je do kvality buněk embryonálních a za pár dnů nám je vstříkli do některého poškozeného nebo nemocného orgánu, aby se uzdravil. To už nám jako pacientům ani složité nepřijde.
Lidské buňky použitelné pro výzkum a vývoj nových léků nabývají na ceně. Nyní půjde některé označovat neměnným kódem, aby se dalo pohlídat jejich komerční využití. A to není všechno: o ty světově úplně nejznámější buňky se nyní vede právní bitva. Patřily již dávno zesnulé Henriettě Lacksové, jejíž příběh zaujal i Hollywood.
O lidské buňky se vede právní bitva. Jde o mnohamiliardový byznys
Enjoy
Vitaminem E si výrazně posílíte imunitu a zpomalíte proces stárnutí. Běžně je v rostlinných olejích či špenátu. Pozor však na dávkování, při špatné konzumaci potravinových doplňků může dokonce zkracovat život.
Biohacking: Zázračný vitamin E pomáhá v boji proti stárnutí
Enjoy
Další články s vědeckou tématikou od Josefa Tučka čtěte zde
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
