Reklama

Vyšehrad je spíš pro Čechy. Praha potřebuje moderní architekturu, říká ředitel památníku

Vyšehrad
Se svolením Michal Böhm/ NKP Vyšehrad
Petra Jansová

Provozovat Vyšehrad stojí Prahu 30 milionů ročně, více než polovina peněz z toho jde na stavební úpravy. „Chceme si ale pomoci, hledáním dalších finančních zdrojů: ať už plynoucích z evropských fondů nebo UNESCA,“ říká ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad architekt Petr Kučera.

Reklama

Jak chcete v budoucnu vytěžit potenciál Vyšehradu jako turisticky atraktivní lokality?

Naším cílem je naopak ho turisticky nepřetěžovat. A prioritou jsou pro nás spíše domácí turisté. A Pražané. Primárně se snažíme upozornit na naše expozice. Naše byznysová koncepce je postavena na brandu Vyšehradu jako důležitém místě českých dějin, o němž se učí ve školách. Zkrátka každý Čech zná Vyšehrad, jak ale ukazují statistiky návštěvnosti našich objektů, málokdo ho má prozkoumaný dostatečně.

důl Turów
video

GALERIE: Podívejte se, jak vypadá polský důl Turów, kterému vláda ustoupila za miliardu korun

Zlikvidovalo se kvůli němu několik obcí. Hnědouhelný důl na hranici s Českem vypadá jako obří kráter. Kolem prosakuje voda, která trápí obce na Liberecku. Podívejte se, jak vypadá sporný důl.

Přečíst článek

Jak je chcete nalákat?

Otevřeli jsme tři nové prohlídkové okruhy, které jsou zaměřené na jednotlivé vývojové etapy Vyšehradu: královský hrad, barokní pevnost a národní symbol. Dlouhodobě se věnujeme edukačním programům pro školy. A návštěvnost se snažíme přetáhnout i do večera, nově například nabídkou hudebního programu.

Jaký je váš rozpočet?

Jakožto příspěvková organizace Prahy nemáme možnost žádat o některé granty, jsme tudíž závislí na našem zřizovateli. Na letošek máme odklepnut příspěvek 30 milionů korun, je to méně než v minulých letech, ale to kvůli covidu.

Většina rozpočtu jde na údržbu

Kolik z toho míří na udržovaní Vyšehradu?

Je to zhruba polovina. A bude to tak vždy, tedy většina peněz vždy půjde na údržbu. Spravujeme národní kulturní památku, její objekty a veřejně přístupné parky.

Kolik peněz získáte z vedlejších činností, třeba z pronájmů?

Něco kolem dvou milionů z průvodcování a další tři miliony z pronájmů. Přistoupili jsme ke zvyšování nájmů a vypsání nových výběrových řízení na některé služby a gastroprovozy. Novinkou je, že při výběru budoucích pronajímatelů kromě ceny zohledňujeme i koncept. Chceme, aby podniky zapadaly kontextu tohoto historického místa. Nicméně je jasné, že naše činnost bude vždy prodělečná. Chceme si ale pomoci, hledáním dalších finančních zdrojů: ať už plynoucích z evropských fondů nebo UNESCA.

Hotel Andaz

O pražské hotely by se investoři servali. Nestaví se jich ale dost, tvrdí studie

O nákup hotelů v Praze mají zahraniční investoři stále eminentní zájem. Loni ale trh příliš transakcí nezaznamenal. Není to ale kvůli nejistotě z budoucnosti hotelnictví, důvodem je nedostatek hotelů.

Přečíst článek

Praha potřebuje moderní architekturu

Lze na Vyšehradě stavět?

Lze. Vždy ale pod přísným dohledem památkářů. Ti musí schválit i drobné úpravy parteru nebo označení provozovny. Nemyslím si ale, že by na Vyšehradě cokoliv chybělo. Naopak naším cílem by mělo být ho zanechat v takové podobě v jaké se nachází a dál ho kultivovat. Napadá mě ale jedna věc, která nám stejně jako dalším pražským institucím chybí. A to je depozitář, který by byl částečně zpřístupněn i pro veřejnost. Zkrátka moderní budovu někde v blízkosti Prahy, kde by se daly uložit sbírkové předměty, které se nevejdou do expozic.

A jaký konkrétní skvost musíte schovávat?

U nás jde spíš o historické cihly a pískovcové bloky, které využíváme na opravy hradeb. Takže my bychom potřebovali spíš stavební sklad. I když myslím si, že to nejcennější, s čím se budeme moct v budoucnu chlubit, je ještě schované pod zemí. Archeologické průzkumy proběhly totiž jen na 13 procentech plochy Vyšehradu, na rozdíl od Pražského hradu, který byl „vytěžen“ z 80 procent.

Až na středověké zdivo a dřevěné trámy, tak by se dala charakterizovat radikální rekonstrukce dvou bytů v italském paláci.

Sádrokarton a středověké trámy. Tak dopadla přeměna bytů v italském paláci

Až na středověké zdivo a dřevěné trámy, tak by se dala charakterizovat radikální rekonstrukce dvou bytů v jednom z paláců v Lombardii. Výsledkem zásahu italsko-amerického studia Alepreda architecture jsou dva pohodlné byty, v nichž hlavní roli hrají původní historické detaily a moderní materiály.

Přečíst článek

Narazil jste na potřebu postavit depozitář. Co dalšího Praze ještě chybí?

Praze dlouhodobě chybí moderní veřejná budova. To se snad změní s výstavbou Vltavské filharmonie. Pochopit, že na nábřeží by měla stát moderní budova, která dokáže, že Praha má i kvalitní moderní architekturu, nejenom tu historickou.

Mark Zuckerberg, šéf Meta Platforms, dříve Facebooku

Týden tradera: Akcie Facebooku začínají být zajímavé

Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?

Přečíst článek

kombucha tea

Stále populárnější kombucha má pověst všeléku. Je skutečně tak všemocná?

Do popředí zájmu se kombucha dostala z několika důvodů. Aktuálně jako jedna z tekutých alternativ, kterou si lze zpestřit suchý únor. Je také vyhledávaná jako „zázračný“ nápoj, který posílí imunitu a nejen ji, což je také víc než aktuální téma. Stále jedeme na vlně kvašení, i tady má kombucha co nabídnout. A z dlouhodobého hlediska je pak populární jako jedna z „DIY potravin“, které lze s trochou fištrónu vyrobit doma. 

Přečíst článek

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Nejošklivější sídliště na světě? Jižní město je krásné jako Stonehenge, říká publicista

Nejošklivější sídliště na světě? Jižní město je krásné jako Stonehenge, říká publicista

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme