Biohacking: Jste unavení? Možná jíte málo masa

Vitamín B12 se téměř výlučně získává z masa a vajec. Vegani ho dostanou z droždí nebo musejí sáhnout po doplňcích.

Vitamín B12 je jedním z nejkontroverznějších vitamínů současné doby. Je to zejména kvůli polaritě táborů těch, co jedí a nejedí živočišné produkty. Tradiční přístup k získání vitamínu B12 je totiž pouze z masa, vajec a mléčných výrobků. Pojďme se na tento životně důležitý vitamín podívat zblízka. 

Vitamín B12 je ve vodě rozpustný vitamín, který jako jediný má ve své molekule přítomný kovový prvek – kobalt, a ten dává skupině patřící pod vitamín B12 jméno – kobalaminy. V organismu existuje ve dvou aktivních formách – metylkobalaminu a adenosylkobalaminu. Obě tyto formy lze přijímat také v doplňcích stravy. Jde to i ve dvou neaktivních formách – kyanokobalaminu a hydroxykobalaminu, ty se ale do těch použitelných musí v těle nejprve přeměnit.  

Doporučená denní dávka vitamínu B12 je 2,4 mikrogramu (µg), pro dětí mladší 14 let poměrně méně. Většina dětí i dospělých je schopna toto množství přijmout ze stravy a kojenci z mateřského i kojeneckého mléka. Ale ty, kteří mají zhoršené vstřebávání živin z trávícího traktu, může potkat nedostatek vitamínu B12. Také pacienti, kteří dlouhodobě berou léky jako jsou metformin na cukrovku 2. typu či léky proti pálení žáhy, by si měli dávat pozor, protože tyto léky snižují vstřebávání. I věk může také sehrát svoji roli. Lidé nad 50 let mohou mít sníženou produkci žaludeční kyseliny, jejíž specifická koncentrace je nezbytná pro konverzi vitamínu B12. Studie ukázaly, že brát 125-250 µg vitamínu B12 denně je dobrá strategie při prevenci nedostatečnosti speciálně pro starší ročníky. Tělo je schopno uchovávat 1-5 mg vitamínu B12 v tkáních, což je 1000 - 2000násobek denní dávky. Je tedy jasné, že k nedostatečnosti je potřeba roky nízkého příjmu či zhoršené vstřebatelnosti. 

Biohacking: Vitamín A skoro stačí přijímat z živočišné stravy

Enjoy

Použití výrobků s retinolem, tedy vitamínem A, na kůži významně zjemňuje vrásky a také posiluje pokožku před případným poškozením. Může dobře fungovat na různé další kožní problémy, jako je psoriáza, ekzém či akné. Vitamín A lze také použít při hojení ran.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Další skupinou, která je ohrožená nedostatkem vitamínu B12, jsou vegetariáni a zejména vegani. Čím méně živočišných produktů člověk jí, tím je náchylnější k deficitnímu příjmu kobalaminu. Existuje ale možnost jíst obohacené potraviny – jako například mezi vegany i biohackery dnes tolik populární „nooch“ neboli lahůdkové droždí, které kromě vitamínu B12 dodává jídlu chuť připomínající sýr. Další možností pro vegany je samozřejmě příjem B12 z doplňků stravy.

I na hubnutí

Vědci zjistili, že B12 je obecně vytvářena bakteriemi. A to i těmi v našem zažívacím traktu, ale většina takto vytvořeného kobalaminu není pro tělo k dispozici, protože je už za hranicí vstřebávatelnosti lidských střev. Z evolučního hlediska to vypadá, že lidé získávali vitamín B12 nejen z uloveného masa, ale také z rostlinné stravy s hlínou a dalšími potenciálními nečistotami s přítomnými bakteriemi a jejich produkty. 

Nedostatek vitamínu B12 se může projevovatt různými symptomy. Jedna z těch prvních bývá únava. Tím, že kobalamin je nezbytný k přeměně sacharidů v tělem použitelnou glukózu, jeho nedostatek může způsobit únavu. Vědci zjistili, že vitamín B12 se také podílí na správné funkci neurotransmiterů v mozku, které pomáhají stahovat a pohybovat svaly a tím také snižovat únavu. Vitamín B12 se také často zmiňuje v souvislosti s hubnutím. Přímá souvislost mezi hubnutím a hladinou vitamínu B12 v krvi nebyla zatím prokázána. Ale má se za to, že zlepšení statusu kobalaminu v těle může mít za následek zvýšení energie a tím i její následný výdej a také podpoří schopnost regulovat chuť k jídlu. 

Dalším velmi častým příznakem deficitu vitamínu B12 jsou neurologické obtíže. Přímo se totiž podílí na vývoji mozku v dětství a má také značný vliv na udržení kognitivních funkcí ve starším věku. Jeho nízká hladina tedy může mít vliv na vznik demence či Alzheimerovy choroby a studie dokázaly, že přímo až na fyziologicky prokazatelné úrovni může způsobit úbytek mozkové tkáně. Další neurologické obtíže zahrnují ztrátu paměti, vyšší riziko pro vznik roztroušené sklerózy a mravenčení či nervová tupost končetin. Deficit kobalaminu také může být spojen se vznikem deprese a ztíženou schopností vypořádat se se stresem. Kobalamin se také podílí na procesu metylace, což je chemický proces v každé buňce lidského těla, a mimo jiné zahrnuje i modifikování DNA a expresi genů.  

Biohacking: Běhat je dobré jen tak akorát. Příliš běhu škodí

Enjoy

Kolik běhu je už moc? Biohackeři vědí, že přetěžovat tělo znamená škodit zdraví i zabrzdit hubnutí.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek